Jak dál podporovat Ukrajinu. Výhody a nevýhody evropského plánu vyrábět munici přímo v napadené zemi
Publikováno: 25.10.2024
ANALÝZA / Zájemci o (i jen populární) historii 2. světové války dobře znají příběh československého vojenského průmyslu. Díky němu patřila ČSR ve 30. letech k předním světovým exportérům zbraní. Pak ovšem padl do rukou Hitlerovi a umožnil mu rychle navýšit kapacitu k vedení vlastní dobyvačné války. Po dvou předchozích etapách plánování pomoci Ukrajině Evropa uznává, že nedokáže zabezpečit dostatek zbraní pro ukrajinské obránce. Bude tedy přispívat na budování vlastního ukrajinského obranného průmyslu. Dvě zmíněné etapy podpory vypovídají dosti o stavu, v jakém se dnes Evropa nachází. Nejprve do bruselských návrhů pomoci intervenovali Francouzi s plánem využít ukrajinských objednávek k zajištění odbytu pro vlastní obranný průmysl. A když se záhy ukázalo, že evropský průmysl ani zdaleka neumí včas dodat Kyjevu slíbený milion dělostřeleckých granátů, nastal čas improvizovaných nákupů za hranicemi kontinentu – taková je například česká iniciativa. Nakupování v rozvojovém světě ovšem nemusí vést k získání ani průměrně kvalitního zboží. Zmíněný plán - místo pořizování drahých a současně nespolehlivých dělostřeleckých granátů na světovém Jihu vyrobit munici přímo na Ukrajině - se zdánlivě nabízí sám od sebe. Má však i svá ale, která zřejmě nebyla vzata v úvahu. Podobně, jako při plánování předchozích fází. Za prvé už neplatí, co na počátku války. Celé území Ukrajiny je nyní bojištěm, zdaleka nejen východní část. I Lvov na západě, daleko od fronty, se občas stává terčem ruského napadání střelami s plochou dráhou letu. Takže každý průmyslový závod…