Jak dlouho vydrží imunita po očkování proti koronaviru? Vědci zkoumají protilátky

<p><img width="1920" height="1280" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/02/AdobeStock_403238764_Editorial_Use_Only.jpeg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="AdobeStock" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/02/AdobeStock_403238764_Editorial_Use_Only.jpeg 1920w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/02/AdobeStock_403238764_Editorial_Use_Only-300x200.jpeg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/02/AdobeStock_403238764_Editorial_Use_Only-1024x683.jpeg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/02/AdobeStock_403238764_Editorial_Use_Only-768x512.jpeg 768w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/02/AdobeStock_403238764_Editorial_Use_Only-1536x1024.jpeg 1536w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/02/AdobeStock_403238764_Editorial_Use_Only-640x426.jpeg 640w" sizes="(max-width: 1920px) 100vw, 1920px" /></p>Vědci se snaží přijít na to, jak dlouho účinkuje vakcína proti koronaviru, informoval server <a href="https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/veda/ockovani-vakcina-koronavirus-covid-19-protilatky-studie-ochrana-zdravotni-ustav_2102061143_gak">iRozhlas</a>. Studie připravená Evropským centrem pro kontrolu nemocí se snaží odpovědět zejména na otázku, jak dlouho vydrží imunita. Šéfka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková potvrdila, že do výzkumu by se chtělo zapojit i Česko. Studie má jasný cíl. Snaží se zjistit, jak vysoké musí mít člověk protilátky, aby ho před nákazou ochránily i v budoucnu. „Když máte hodnotu protilátek X, tak to koreluje s tím, že jste si musela vybudovat určitou paměťovou stopu. To jsou data důležitá k tomu, jak bude dál probíhat vakcinace v dalších letech, jestli se bude přeočkovávat další rok nebo to vydrží pět let, to teď nikdo nemůže říct,“ vysvětluje pro Irena Koutná z Centra buněčného a tkáňového inženýrství Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. „Očkování musí navodit stejnou imunitní odpověď na bázi paměťové imunity. Pokud by se nevytvořily po očkování paměťové buňky, tak to očkování nefunguje,“ vysvětluje Koutná. „Protože paměťové buňky na rozdíl od těch protilátek, které u většiny lidí po třech až čtyřech měsících klesnou na neměřitelnou hodnotu, by měly v organismu setrvávat i roky,“ dodává. Koutná a její tým se zaměřují na tvorbu protilátek po očkování vakcínou od firmy Pfizer a BioNtech. Na klinické studii pracují se zhruba padesáti účastníky. „První dávka u nikoho z respondentů neudělala takovou paměťovou stopu jako u řady pacientů, kteří ten virus prodělali. Po první dávce prokázala jistou míru imunizace, ale rozhodně ne takovou, aby bylo možné odpustit druhé očkování,“ popisuje Koutná. Výsledky po druhé dávce ještě nemají. Podobně směřuje i Evropská unie, která s pomocí Evropského centra pro kontrolu nemocí chystá studii. Podle Mackové slouží k tomu, aby se sledovala dynamika tvorby protilátek. „Věřím, že v brzké době, nedokážu odhadnout kdy, bude muset být stanoven konsenzus tzv. protektivní hladiny protilátek. Tedy číslo, které bude říkat, když máš tuto hladinu protilátek, tak máš dostatečnou ochranu. Česká republika jako celek se přihlásila a má zájem se na té studii podílet,“ říká Macková. Zájem projevily i některé české nemocnice, například Fakultní nemocnice v Ostravě, v Plzni nebo v Brně. Naopak motolská nemocnice se pravděpodobně nezapojí. „Tohoto projektu se pravděpodobně nebudeme schopni zúčastnit, a to zejména z kapacitních důvodů. Jedná se o velmi náročný projekt, který vyžaduje velmi podrobné sledování, a to včetně řady dost složitých mikrobiologických a dalších vyšetření,“ objasňuje pro iRozhlas Ludmila Šimáčková z tiskového oddělení. V Evropě se proti nemoci covid-19 očkuje už týdny. Vakcína by měla pomoct tělu s tvorbou buněk, které umí virus rozpoznat a bojovat s ním. Pokud by k onemocnění přeci jen došlo, mělo by mít lehký průběh. Podle <a href="https://koronavirus.mzcr.cz/">informací</a> českého ministerstva zdravotnictví dostalo doposud dvě dávky očkování necelých 90 tisíc lidí, za včerejšek přibylo 8.559 nových případů a 5.756 lidí je kvůli špatnému zdravotnímu stavu aktuálně hospitalizovaných.

#Hlavní stránka #Zprávy #Biontech #COVID-19 #koronavirus #Pfizer #protilátky proti koronaviru #vakcína

Publikováno: 6.2.2021

Vědci se snaží přijít na to, jak dlouho účinkuje vakcína proti koronaviru, informoval server iRozhlas. Studie připravená Evropským centrem pro kontrolu nemocí se snaží odpovědět zejména na otázku, jak dlouho vydrží imunita. Šéfka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková potvrdila, že do výzkumu by se chtělo zapojit i Česko. Studie má jasný cíl. Snaží se zjistit, jak vysoké musí mít člověk protilátky, aby ho před nákazou ochránily i v budoucnu. „Když máte hodnotu protilátek X, tak to koreluje s tím, že jste si musela vybudovat určitou paměťovou stopu. To jsou data důležitá k tomu, jak bude dál probíhat vakcinace v dalších letech, jestli se bude přeočkovávat další rok nebo to vydrží pět let, to teď nikdo nemůže říct,“ vysvětluje pro Irena Koutná z Centra buněčného a tkáňového inženýrství Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. „Očkování musí navodit stejnou imunitní odpověď na bázi paměťové imunity. Pokud by se nevytvořily po očkování paměťové buňky, tak to očkování nefunguje,“ vysvětluje Koutná. „Protože paměťové buňky na rozdíl od těch protilátek, které u většiny lidí po třech až čtyřech měsících klesnou na neměřitelnou hodnotu, by měly v organismu setrvávat i roky,“ dodává. Koutná a její tým se zaměřují na tvorbu protilátek po očkování vakcínou od firmy Pfizer a BioNtech. Na klinické studii pracují se zhruba padesáti účastníky. „První dávka u nikoho z respondentů neudělala takovou paměťovou stopu jako u řady pacientů, kteří ten virus prodělali. Po první dávce prokázala jistou míru imunizace, ale rozhodně ne takovou, aby bylo možné odpustit druhé očkování,“ popisuje Koutná. Výsledky po druhé dávce ještě nemají. Podobně směřuje i Evropská unie, která s pomocí Evropského centra pro kontrolu nemocí chystá studii. Podle Mackové slouží k tomu, aby se sledovala dynamika tvorby protilátek. „Věřím, že v brzké době, nedokážu odhadnout kdy, bude muset být stanoven konsenzus tzv. protektivní hladiny protilátek. Tedy číslo, které bude říkat, když máš tuto hladinu protilátek, tak máš dostatečnou ochranu. Česká republika jako celek se přihlásila a má zájem se na té studii podílet,“ říká Macková. Zájem projevily i některé české nemocnice, například Fakultní nemocnice v Ostravě, v Plzni nebo v Brně. Naopak motolská nemocnice se pravděpodobně nezapojí. „Tohoto projektu se pravděpodobně nebudeme schopni zúčastnit, a to zejména z kapacitních důvodů. Jedná se o velmi náročný projekt, který vyžaduje velmi podrobné sledování, a to včetně řady dost složitých mikrobiologických a dalších vyšetření,“ objasňuje pro iRozhlas Ludmila Šimáčková z tiskového oddělení. V Evropě se proti nemoci covid-19 očkuje už týdny. Vakcína by měla pomoct tělu s tvorbou buněk, které umí virus rozpoznat a bojovat s ním. Pokud by k onemocnění přeci jen došlo, mělo by mít lehký průběh. Podle informací českého ministerstva zdravotnictví dostalo doposud dvě dávky očkování necelých 90 tisíc lidí, za včerejšek přibylo 8.559 nových případů a 5.756 lidí je kvůli špatnému zdravotnímu stavu aktuálně hospitalizovaných.