Jak ekonom Václav Klaus zapomněl počítat

<p><img width="640" height="490" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2015/09/aaa23.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="ČTK" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2015/09/aaa23.jpg 640w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2015/09/aaa23-300x230.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2015/09/aaa23-600x459.jpg 600w" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" /></p>Václav Klaus starší ztratil poslední zbytky soudnosti. Už když se začal vyjadřovat ke globálnímu oteplování a epidemii koronaviru, bylo zřejmé, že se pouští do neznámých vod. Do končin lidského poznání, kde to opravdu nezná – a jeho úvahy tomu svou kvalitou odpovídaly. Nyní se však pustil stejně ohnivě jako kdysi do Grety do statistiků. A už píše úplné nesmysly i z oboru, kde by jako prognostik, ekonom a politik nějaké znalosti měl mít. Přesto je buď nemá, nebo záměrně zamlčuje. Ale jeho poslední text na serveru Institutu Václava Klause je už úplný nesmysl. Nikdy jsem neměl tendenci zpochybňovat odbornost Václava Klause jako ekonoma. Nemám k tomu ani vzdělání, ani žádné zkušenosti, ba ani neznám klíčové termíny. Vím však skoro jistě, že pro profesi ekonoma je nutné umět elementární početní úkony, a vyznat se v základních statistických údajích. Z nového textu podepsaného jménem prezidenta a zveřejněném na serveru jeho Institutu bohužel vyplývá, že to s jeho matematickými dovednostmi asi nebude tak horký. Text se jmenuje „Summing up Václava Klause z nové knihy IVK: Rozum proti kovidové panice,“ a pan prezident se vyjadřuje k pandemii. Ovšem – k jejím statistickým ukazatelům, které by měl chápat. Zdá se, že tomu tak není. Smrtnost a úmrtnost Nejprve si ujasněme termíny. Mnohem častěji se nelékaři setkávají (když zrovna není epidemie) s termínem „úmrtnost“, který značí, kolik umřelo lidí. Například průměrná úmrtnost v ČR činí něco přes tři sta lidí denně. A samozřejmě, je-li k dispozici dostatek dat z ohledání zemřelého, jde mluvit i o úmrtnosti na nějakou nemoc – například na infarkt byla ten a ten den úmrtnost 27 lidí. Nyní, v debatách ohledně covidu a jeho nebezpečnosti, se však setkáváme i s termínem „smrtnost“, který je trochu choulostivější. Jde o množství úmrtí lidí ze všech, kteří nějakou nemoc či nehodu prodělali. Například dekapitace – useknutí hlavy – má stoprocentní smrtnost. Zato smrtnost rýmy, pokud se k ní nepřidají nějaké zcela nepravděpodobné komplikace ať už zdravotní, nebo situační, se bude blížit nule. Jistě i vám maminka říkávala, že na rýmu ještě nikdy nikdo neumřel, když jste se s odvoláním na rýmu pokoušeli nejít do školy. A ten ukazatel se mění a zásadně odlišuje minimálně ve třech vstupních podmínkách. Za prvé – smrtnost libovolné nemoci v Somálsku bude výrazně vyšší než ve Švédsku, protože v Somálsku mají o několik řádů horší zdravotnictví. Také se smrtnost mění v čase – když vzpomenu do minulosti, tak AIDS hned potom, co se nemoc objevila, znamenala rozsudek smrti – stoprocentní smrtnost v horizontu jednotek let. Nyní, díky objevu českých vědců, smrtnost i tak děsivé choroby zásadně poklesla. Znám řadu lidí, kteří s HIV pozitivitou žijí desítky let. A konečně záleží i na tom, zda, i když jste v zemi s vyspělým zdravotnictvím, máte zdravotní pojištění. Takže při porovnávání jakýchkoliv epidemiologických a zdravotnických údajů z USA (kde řada lidí nemá pojištění a přístup k léčbě) s Evropou je třeba velké opatrnosti. V Klausově posledním článku se však smrtnost objevuje, všechny výše uvedené metodologické problémy ignoruje, a hodnota, kterou uvádí, je v zásadním rozporu s celosvětovými vědeckými poznatky. <a href="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/03/ccc-39.png"><img src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/03/ccc-39-300x173.png" alt="" width="655" height="378" class="alignnone wp-image-399079" /></a> „Barringtonská deklarace zásadně zpochybňovala původní odhady smrtnosti (case fatality rate), podílu zemřelých z nakažených covidem. I nám se zdála tato čísla od počátku příliš vysoká, nechtěli jsme proto těmito čísly strašit. Mluvili jsme radši o úmrtnosti, podíl zemřelých na covid na počet obyvatel. Teď to ale vypadá, že <strong>ani smrtnost nebude tak vysoká</strong> – prof. Bhattacharya píše, že „je smrtnost covidu v řádu 0,2 %“ (tedy dva smrtelné případy z tisíce.)“ <a href="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/03/ccc-40.png"><img src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/03/ccc-40-300x173.png" alt="" width="652" height="376" class="alignnone wp-image-399080" /></a> Pro deník FORUM 24 se k tomu vyjádřil profesor RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., Hon. D. Sc., Dr. h. c., který je ředitelem Biologického centra Akademie věd, v letech 2012 až 2016 působil jako rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích: Fórum 24: Je prosím výrok z textu na IVK o smrtnosti covid 0,2 procenta pravdivý? Profesor Grubhoffer: Určitě není, smrtnost infekčního onemocnění covid-19 je ve skutečnost 10 vyšší, u nás dosahuje dlouhodobě hodnoty blízké 2%, v zemích, kde se podařilo držet vzplanutí pandemie pod kontrolou jakou je Jižní Korea, nepřekročila smrtnost 0,5%. Naopak země strádající mnohem více v průběhu koronavirové pandemie jakou byla Itálie, smrtnost dosáhla bezmála 3%. Hodnoty smrtnosti se též liší v různých skupinách obyvatel pandemií napadených zemí, ve skupinách odlišujících se věkem nebo zdravotními riziky. Údaj o smrtnosti 0,2%, který uvádí IVK, odpovídá epidemické chřipce (0,1 - 0,2%). Fórum 24: Kolik se prosím (je-li vůbec ta hodnota pro celou planetu relevantní, a nemá-li smrtnost zcela zásadně odlišnou hodnotu v různých zemích dle vyspělosti zdravotního systému, takže by celková smrtnost nedávala valný smysl) uvádí smrtnost covidu? Profesor Grubhoffer: Částečně jsem již odpověděl v první otázce, odlišnosti v hodnotách smrtnosti odrážení celou řadou okolností typických pro různé země s odlišnými zvyklostmi, kulturou, tradicemi, odlišným vnímáním hodnoty života, ale také imunogentickým pozadím obyvatelstvo. Vnímavost různých etnik k virovým nákazám se liší v závislosti na některých znacích jejich hlavního histokompatibilního systému. Co říkají čísla? Prezident tedy uvádí zcela zavádějící číslo. A zůstává záhadou, proč. Vzorec, jak vypočítat smrtnost, je zřejmý, navíc ho zveřejňuje WHO na svých stránkách. Kdyby pan prezident zapnul na tři minuty kalkulačku, může mít spočítanou smrtnost hned, od stolu. Počty nakažených celkem i počty zesnulých na covid jsou známé. Blíží se nyní u nás k té hodnotě, kterou uvádí profesor Grubhoffer, a lze to vyčíst z dnes již tisíců vědeckých prací. Přesto Václav Klaus cituje jeden jediný a zcela nereprezentativní zdroj, a cituje z něj až extrémně snadno vyvratitelnou nepravdu. A v tuto chvíli bych potřeboval půjčit od Babiše křišťálovou kouli, protože tomu výkonu prezidenta Václava Klause prostě nerozumím.

#Hlavní stránka #Komentáře a názory #COVID-19 #smrtnost #Václav Klaus

Publikováno: 11.3.2021

Václav Klaus starší ztratil poslední zbytky soudnosti. Už když se začal vyjadřovat ke globálnímu oteplování a epidemii koronaviru, bylo zřejmé, že se pouští do neznámých vod. Do končin lidského poznání, kde to opravdu nezná – a jeho úvahy tomu svou kvalitou odpovídaly. Nyní se však pustil stejně ohnivě jako kdysi do Grety do statistiků. A už píše úplné nesmysly i z oboru, kde by jako prognostik, ekonom a politik nějaké znalosti měl mít. Přesto je buď nemá, nebo záměrně zamlčuje. Ale jeho poslední text na serveru Institutu Václava Klause je už úplný nesmysl. Nikdy jsem neměl tendenci zpochybňovat odbornost Václava Klause jako ekonoma. Nemám k tomu ani vzdělání, ani žádné zkušenosti, ba ani neznám klíčové termíny. Vím však skoro jistě, že pro profesi ekonoma je nutné umět elementární početní úkony, a vyznat se v základních statistických údajích. Z nového textu podepsaného jménem prezidenta a zveřejněném na serveru jeho Institutu bohužel vyplývá, že to s jeho matematickými dovednostmi asi nebude tak horký. Text se jmenuje „Summing up Václava Klause z nové knihy IVK: Rozum proti kovidové panice,“ a pan prezident se vyjadřuje k pandemii. Ovšem – k jejím statistickým ukazatelům, které by měl chápat. Zdá se, že tomu tak není. Smrtnost a úmrtnost Nejprve si ujasněme termíny. Mnohem častěji se nelékaři setkávají (když zrovna není epidemie) s termínem „úmrtnost“, který značí, kolik umřelo lidí. Například průměrná úmrtnost v ČR činí něco přes tři sta lidí denně. A samozřejmě, je-li k dispozici dostatek dat z ohledání zemřelého, jde mluvit i o úmrtnosti na nějakou nemoc – například na infarkt byla ten a ten den úmrtnost 27 lidí. Nyní, v debatách ohledně covidu a jeho nebezpečnosti, se však setkáváme i s termínem „smrtnost“, který je trochu choulostivější. Jde o množství úmrtí lidí ze všech, kteří nějakou nemoc či nehodu prodělali. Například dekapitace – useknutí hlavy – má stoprocentní smrtnost. Zato smrtnost rýmy, pokud se k ní nepřidají nějaké zcela nepravděpodobné komplikace ať už zdravotní, nebo situační, se bude blížit nule. Jistě i vám maminka říkávala, že na rýmu ještě nikdy nikdo neumřel, když jste se s odvoláním na rýmu pokoušeli nejít do školy. A ten ukazatel se mění a zásadně odlišuje minimálně ve třech vstupních podmínkách. Za prvé – smrtnost libovolné nemoci v Somálsku bude výrazně vyšší než ve Švédsku, protože v Somálsku mají o několik řádů horší zdravotnictví. Také se smrtnost mění v čase – když vzpomenu do minulosti, tak AIDS hned potom, co se nemoc objevila, znamenala rozsudek smrti – stoprocentní smrtnost v horizontu jednotek let. Nyní, díky objevu českých vědců, smrtnost i tak děsivé choroby zásadně poklesla. Znám řadu lidí, kteří s HIV pozitivitou žijí desítky let. A konečně záleží i na tom, zda, i když jste v zemi s vyspělým zdravotnictvím, máte zdravotní pojištění. Takže při porovnávání jakýchkoliv epidemiologických a zdravotnických údajů z USA (kde řada lidí nemá pojištění a přístup k léčbě) s Evropou je třeba velké opatrnosti. V Klausově posledním článku se však smrtnost objevuje, všechny výše uvedené metodologické problémy ignoruje, a hodnota, kterou uvádí, je v zásadním rozporu s celosvětovými vědeckými poznatky.

„Barringtonská deklarace zásadně zpochybňovala původní odhady smrtnosti (case fatality rate), podílu zemřelých z nakažených covidem. I nám se zdála tato čísla od počátku příliš vysoká, nechtěli jsme proto těmito čísly strašit. Mluvili jsme radši o úmrtnosti, podíl zemřelých na covid na počet obyvatel. Teď to ale vypadá, že ani smrtnost nebude tak vysoká – prof. Bhattacharya píše, že „je smrtnost covidu v řádu 0,2 %“ (tedy dva smrtelné případy z tisíce.)“

Pro deník FORUM 24 se k tomu vyjádřil profesor RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., Hon. D. Sc., Dr. h. c., který je ředitelem Biologického centra Akademie věd, v letech 2012 až 2016 působil jako rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích: Fórum 24: Je prosím výrok z textu na IVK o smrtnosti covid 0,2 procenta pravdivý? Profesor Grubhoffer: Určitě není, smrtnost infekčního onemocnění covid-19 je ve skutečnost 10 vyšší, u nás dosahuje dlouhodobě hodnoty blízké 2%, v zemích, kde se podařilo držet vzplanutí pandemie pod kontrolou jakou je Jižní Korea, nepřekročila smrtnost 0,5%. Naopak země strádající mnohem více v průběhu koronavirové pandemie jakou byla Itálie, smrtnost dosáhla bezmála 3%. Hodnoty smrtnosti se též liší v různých skupinách obyvatel pandemií napadených zemí, ve skupinách odlišujících se věkem nebo zdravotními riziky. Údaj o smrtnosti 0,2%, který uvádí IVK, odpovídá epidemické chřipce (0,1 - 0,2%). Fórum 24: Kolik se prosím (je-li vůbec ta hodnota pro celou planetu relevantní, a nemá-li smrtnost zcela zásadně odlišnou hodnotu v různých zemích dle vyspělosti zdravotního systému, takže by celková smrtnost nedávala valný smysl) uvádí smrtnost covidu? Profesor Grubhoffer: Částečně jsem již odpověděl v první otázce, odlišnosti v hodnotách smrtnosti odrážení celou řadou okolností typických pro různé země s odlišnými zvyklostmi, kulturou, tradicemi, odlišným vnímáním hodnoty života, ale také imunogentickým pozadím obyvatelstvo. Vnímavost různých etnik k virovým nákazám se liší v závislosti na některých znacích jejich hlavního histokompatibilního systému. Co říkají čísla? Prezident tedy uvádí zcela zavádějící číslo. A zůstává záhadou, proč. Vzorec, jak vypočítat smrtnost, je zřejmý, navíc ho zveřejňuje WHO na svých stránkách. Kdyby pan prezident zapnul na tři minuty kalkulačku, může mít spočítanou smrtnost hned, od stolu. Počty nakažených celkem i počty zesnulých na covid jsou známé. Blíží se nyní u nás k té hodnotě, kterou uvádí profesor Grubhoffer, a lze to vyčíst z dnes již tisíců vědeckých prací. Přesto Václav Klaus cituje jeden jediný a zcela nereprezentativní zdroj, a cituje z něj až extrémně snadno vyvratitelnou nepravdu. A v tuto chvíli bych potřeboval půjčit od Babiše křišťálovou kouli, protože tomu výkonu prezidenta Václava Klause prostě nerozumím.