Jak Kaplický zvěčnil Ferrariho odkaz

Publikováno: 10.1.2024

V severoitalské Modeně, kde bylo v roce 2012 otevřeno Museo Casa Enzo Ferrari, dochází k jakési  menší variantě „Bilbao efektu“. Je to jev, kdy pouhá jedna stavba – v případě baskického Bilbaa se jedná o Guggenheimovo muzeum od Franka Gehryho – může zásadně změnit charakter města, zvýšit jeho atraktivitu, ba přilákat zájem světa. V Modeně se něco takového děje, přičemž architektonický magnetismus se namnoze dotýká občanů České republiky, kteří sechtějí na vlastní oči přesvědčit, jak vypadá budova navržená Janem Kaplickým, aniž by museli do Anglie. Žádná bližší totiž není. Zatímco jeho návrh Národní knihovny pro Prahu zůstal jenom v podobě modelu, tak v devět set kilometrů vzdálené Modeně se architektovu vizi podařilo dotáhnout až do finále. Jak už bylo pro Jana Kaplického zvykem, ani Museo Casa Enzo Ferrari nevznikalo snadno. Nikdy v něm nebyl. Od vypsání soutěže do doby, než do muzea mohli vstoupit první návštěvníci, uplynulo skoro osm let. Soutěž na jeho podobu byla vypsána 8. července 2004 a tým Future ­Systems, v jehož čele Kaplický stál, v ní zvítězil nad dalšími šesti ateliéry. Jury se líbila symbolická koncepce „otevřené ruky“ založená na tom, že nová část muzea se vztahuje, jako by ji chtěla chránit. Je to krásné gesto ukazující sepětí minulosti a přítomnosti. Rodný dům a dílna Enza Ferrariho jsou účelná pravoúhlá stavba na půdorysu ve tvaru písmene „L“, kdežto galerie dostala futuristickou formu: prosklené průčelí se podobá masce automobilu a žlutá střecha zase evokuje kryt motoru. Obě budovy jsou stejně vysoké, mají vrchol ve dvanáctimetrové výšce, čímž je vyjádřena kontinuita, rovnocenný vztah vůči minulosti a současnosti, protože spolu bezprostředně souvisí.  Organická stavba K položení základního kamene došlo až 20. dubna 2009, tedy více než čtyři měsíce po smrti…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace