Jak minulost vrhá stín na budoucnost. Volyňský masakr a polsko-ukrajinské vztahy
Publikováno: 27.7.2023
Ruská válka na Ukrajině způsobila, že polsko-ukrajinské vztahy – po roce 1991 obecně vzato přátelské – se ještě více upevnily. Polsko se stalo jedním z hlavních dodavatelů zbraní pro napadenou zemi – a to jak v absolutních číslech, tak i z hlediska podílu částky, kterou stát vydává na pomoc Ukrajině, na hrubém domácím produktu. Společně s pobaltskými zeměmi a Českou republikou tvoří Polsko koalici států, které prosazují co nejrychlejší přijetí Ukrajiny do Evropské unie a co nejtvrdší sankce proti Rusku. Polsko také přijalo nejpočetnější skupinu ukrajinských uprchlíků – v současnosti v zemi pobývají přibližně tři miliony občanů Ukrajiny, z čehož polovinu tvoří váleční uprchlíci. Ukrajinci jsou společně s Američany, Brity, Italy, Čechy a Slováky na vrcholu žebříčku popularity národů, k nimž Poláci chovají sympatie (51 % je vnímá kladně, 17 % záporně; pro srovnání třeba Němci mají v Polsku 33 % sympatizantů a u 40 % respondentů naopak vyvolávají antipatie). Pokud jde o průzkumy veřejného mínění mezi Ukrajinci, je zde Polsko vnímáno jako nejpřátelštěji nakloněný stát na světě (94 % respondentů). Vůči Polákům jako národu pak chová sympatie 83 % Ukrajinců – negativně je vnímá méně než půl procenta dotázaných. Prezident Andrzej Duda spolu s hlavou Spojených států amerických Joem Bidenem je na Ukrajině v čele žebříčku, pokud jde o důvěru představitelům jiných zemí. Poláci a Ukrajinci sdílejí společnou minulost v raně novověké Rzeczpospolité. Perspektivy dalšího rozvoje polsko-ukrajinských vztahů jsou nicméně zatíženy tématy, s nimiž se u obou národů pojí odlišná historická paměť, spjatá především s dějinami 20. století. Nebezpečné jsou zejména neshody,…