Jak mizí divočina: Sir Attenborough ukazuje, že k úpadku stačil jeden lidský život

#Zahraničí

Publikováno: 5.10.2020

Sir David Attenborough strávil svůj život studiem divoké přírody, cestováním po odlehlých koutech planety a natáčením oceňovaných přírodopisných dokumentů, které od 60. let minulého století vysílá britská televizní stanice BBC.

Vystudovaný geolog, zoolog a sociální antropolog začal brzy po studiích pracovat pro BBC. Bylo krátce po druhé světové válce a Attenborough ani televizi nevlastnil. Už v polovině 50. let ale uvedl svůj první pořad o přírodě, ve kterém sám vystupoval. Sérii dokumentů uváděla televize skoro 10 let.

Následovaly celovečerní dokumentární filmy, pro jejichž natočení Attenborough cestoval do nejodlehlejších koutů světa. V roce 1971 se například zúčastnil expedice k dosud nekontaktovanému kmenu na Nové Guineji.

"Bylo to nejlepší období mého života. A zároveň i nejlepší období pro lidstvo," vzpomíná ve svém posledním filmu. Hodinu a půl dlouhý dokument Život na naší planetě měl premiéru v neděli ve videotéce Netflix. Attenborough v něm vypráví své svědectví o planetě Zemi.

Narodil se v roce 1926. Jak sám zdůrazňuje, do úplně jiného světa, než ve kterém žije teď. Jeho poslední film přesto není ohlédnutím za hvězdnou kariérou ani jeho osobním příběhem. Jako zasvěcený pozorovatel přináší ve svých 94 letech zprávu o celosvětovém úpadku.

"Příroda mizí. Důkazy vidíme všude kolem nás. Došlo k tomu během mého života. Viděl jsem to na vlastní oči. Tento film je mým svědectvím a mou vizí budoucnosti," říká.

Místo, kde se nedá žít

Pro ilustraci úpadku přivádí hned na začátku filmu diváky na Ukrajinu do města Pripjať, které v roce 1986 zničil výbuch černobylské jaderné elektrárny. Během jediného dne se padesátitisícové město stalo zcela neobyvatelným. V důsledku lidské chyby a špatného plánování došlo k environmentální katastrofě, která zasáhla celou Evropu, vysvětluje Attenborough.

"Černobyl ale byl jednou událostí. Ta skutečná tragédie naší doby se dosud odehrává po celém světě, téměř bez povšimnutí, den za dnem. Mluvím o mizení divočiny a ztrátě rozmanitosti druhů na naší planetě," upozorňuje Attenborough. 

Podobných chyb a špatného plánování se podle něj lidstvo dopouští i nadále. Špatně hospodaří s přírodními zdroji a lpí na životním stylu, který je neudržitelný. Ničí biodiverzitu, na jejíž fungování ale zároveň spoléhá.

Co se stane s planetou, když budeme pokračovat v jejím ničení? Promění se v místo, kde se nedá žít, tvrdí slavný dokumentarista.

Prostředí na Zemi se během Attenboroughova života radikálně změnilo. Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, jednoho z nejúčinnějších skleníkových plynů, dnes dosahuje takových hodnot, jaké na Zemi nebyly za celou existenci lidstva. Na dříve stabilní klima a střídání ročních období, díky kterým se v zárodcích lidské civilizace mohlo rozvinout zemědělství, se dnes nedá spolehnout. Přírodopisec vyjadřuje zklamání z toho, že zpočátku tak slibný technologický pokrok nepřinesl lepší svět.

Planeta je naše, přírodě zbývá jen málo

"Teď vidím, že když jsem si myslel, že se pohybuju v nedotčené divočině, byla to jen iluze. Už tehdy se vyprazdňovala. Život jiných živočichů, než je člověk, je pryč. Zničili jsme ho. Lidstvo si zabralo svět pro sebe," říká.

Když bylo Attenboroughovi padesát let, žilo na světě dvojnásobné množství lidí, než když se narodil. Ve filmu ukazuje, že současný svět je už úplně jiný.

Dnes tvoří divoká zvířata pouhá čtyři procenta živočichů na Zemi. Přes 70 procent všech ptáků na světě jsou slepice a kuřata žijící v zajetí, většina savců na planetě jsou hospodářská zvířata chovaná na maso. Divočina se rychle přeměňuje v hospodářskou půdu.

Dokumentarista upozorňuje, že dnes už nestačí zachraňovat jednotlivé ohrožené druhy zvířat, když nebudou mít kde žít. Varuje před přehnaným rybolovem nebo pytláctvím, ale hlavně před kácením a vypalováním pralesů, mizením korálových útesů, vysycháním jezer a řek.

"Teď je to naše planeta, řízená námi a pro nás. Zbytku živé přírody toho zbylo jen málo," zaznívá ve filmu.

Planeta zachránit nepotřebuje, my ano

Dokument Život na naší planetě je varováním. V jeho nitru leží ostrá a šokující lekce, píše v recenzi britský deník The Guardian.

David Attenborough totiž nakonec ve své kritice lidského počínání nabízí také naději: ještě není pozdě. Za sto let by naše planeta mohla být zase divoká. Musíme ale jednat hned, a to radikálně. 

Musíme změnit svůj životní styl. Musíme zmenšit plochu, kterou využíváme k zemědělství, aby se divočina mohla vrátit. Nejrychleji toho dosáhneme, když změníme svou stravu. "Planeta nemůže uživit miliardy velkých masožravců," upozorňuje Attenborough. "Kdyby strava nás všech byla převážně rostlinná, potřebovali bychom jen polovinu půdy, kterou dnes využíváme."

"Není to o záchraně planety, je to o záchraně nás. Protože pravdou je, že ať s námi, nebo bez nás, svět přírody se obnoví," míní a ukazuje na Ukrajinu. Třicet let po neštěstí v Černobylu okolí jaderné elektrárny zarůstá lesem a vracejí se tam divoká zvířata.