Jak se po staletí vyvíjel vztah mezi Poláky a Ukrajinci
Publikováno: 9.10.2023
HISTORIE / Na Ukrajině v současnosti proti Rusku bojují také vojáci, kteří se hlásí k odkazu hejtmanátu Pavla Skoropadského. Kdo to byl? Copak nebyla Ukrajina od začátku součástí Ruska a následně Sovětského svazu? Zejména historickému obrazu vývoje a vzniku ukrajinského státu, tehdejším polským vazbám a současně bojujícím vojákům na východní frontě za návrat ukrajinského hejtmanátu je věnován tento článek. Americký spisovatel, historik a profesor na univerzitě Yale v Connecticutu Timothy Snyder ve své knize Obnova národů s podtitulkem Polsko, Litva, Ukrajina, Bělorusko 1569–1999 zdůrazňuje, že i přes mnohonásobné historické nesváry a příkoří, že mezi jednotlivými národy současného Polska a Ukrajiny existuje určitá historická souvislost předurčující budoucnost obou zmíněných národů, tedy Polska a Ukrajiny. Dokládá tuto myšlenku podloženými historickými fakty a modeluje ji v souvislosti s dávnou Lublinskou unií založenou r. 1569. Lublinská unie byla ve své době velmi vyspělým soustátím tehdejšího Polského království a Litevského knížectví Snyder dále zmiňuje, že mezi vznikem Lublinské unie v roce 1569 a povstáním Bohdana Chmelnického roku 1648 přišli na Ukrajinu polští šlechtici a ukrajinská aristokracie se popolštila. Problémem tehdejší doby byla přítomnost svobodného společenství kozáků. Polsko-litevská unie velmi rychle pochopila jejich význam. Dokázala je využít například ve válkách se Švédskem v letech 1601-2 a Moskvou v letech 1611-12 a s Osmanskou říší v roce 1621. Dosáhla největší slávy, když její polští a litevští rytíři a její ukrajinští kozáci bojovali bok po boku. Změna společenského postavení Kozáků vyvrcholila kozáckým povstáním v roce 1648. Vznikl tak na Ukrajině první hejtmanát. Mezi lety 1648-1772 se Ukrajina rozdělila po Haďačské smlouvě podél řeky Dněpr mezi Polsko-litevskou unii a…