Jak se vyhnout válce s Čínou v Indo-Pacifiku? O strategii Japonska vůči regionu důležitém pro celý svět

Publikováno: 3.7.2023

ANALÝZA / Pojem Indo-Pacifik se objevil kolem roku 2010 a v posledních letech zažívá celosvětový rozmach, a to rovněž v Evropě. Stal se módním slovem, ale každý, kdo ho používá, s ním spojuje jiný význam a jiná očekávání. Málo se ovšem ví, že první zemí, která tento termín použila, bylo Japonsko – a to ve své koncepci „Svobodný a otevřený Indo-Pacifik“ (Free and Open Indo-Pacific, zkráceně FOIP) Původní koncepce FOIP, kterou v srpnu 2016 v Keni představil premiér Šinzó Abe, vznikla jako klíčový prvek japonské diplomatické vize. Jejím cílem je přispět k rozvoji indo-pacifického regionu a posílit pozici Japonska, zejména v zemích ASEAN, kde jeho vliv slábne v důsledku domácí hospodářské recese a rostoucí moci Číny. Změna regionální rovnováhy sil, která odráží rostoucí tvrdou sílu Číny v ekonomické i vojenské oblasti, a tvrdý postoj Trumpovy administrativy vůči Číně však zvýšily význam omezování asertivního chování Číny v Indo-Pacifiku. Od roku 2017 proto byla tato koncepce označována jako „strategie FOIP“ (slovo „strategie“ bylo později vypuštěno kvůli příliš vojenským konotacím). Díky rostoucímu počtu aktérů v Indo-Pacifiku, včetně zemí ASEAN a evropských zemí, spolu s tím, že si EU uvědomila geo-ekonomický a geopolitický význam „Indo-Pacifiku“, se v poslední době japonská koncepce FOIP změnila na „základní vizi pro širší mnohostrannou spolupráci“ pro země, které sdílejí společná pravidla. Lze tedy říci, že FOIP má trojí účel: zaprvé přispět k regionálnímu rozvoji v indo-pacifickém regionu a zároveň zdůraznit přínos Japonska; zadruhé omezit asertivní chování Číny a zatřetí nabídnout širší vizi pro mnohostrannou spolupráci s cílem…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace