Jak se žije v Česku. Žebříček opět porovnal desítky měst, přinesl zlepšení i varování

#Ekonomika

Publikováno: 13.12.2022

Společnost Deloitte zveřejňuje žebříček pravidelně od roku 2018, středočeské Říčany přitom získaly první místo v žebříčku pokaždé. "Říčany mají velkou výhodu ve své strategické poloze - jsou blízko hlavního města s dojezdovou vzdáleností pod třicet minut do centra vlakem, ale současně se nacházejí v krásné přírodě," popisuje pro Aktuálně.cz starosta města David Michalička.

• Školka v Říčanech vypadá jako z kouzelné země Teletubbies. Je netradiční a hravá

V letošním roce se podle něj městu povedla především revitalizace okolí rybníka Marvánek nebo stavba nové a architektonicky atypické mateřské školy. Pro příští rok pak Michalička považuje za klíčové investice do oprav a výstavby chodníků a komunikací a také odkrytí koryta říčanského potoka v centru města, díky čemuž by měla vzniknout malá náplavka. Doufá rovněž v získání dotace na stavbu nové základní školy.

Jihomoravský a Zlínský kraj míří nahoru

Druhé pořadí si i letos udržela Praha a třetí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Pětici nejlépe hodnocených míst z hlediska kvality života uzavírají jihomoravské Hustopeče a středočeské Černošice.

Brno skončilo ve srovnání deváté. Mezi pěticí nejlépe hodnocených krajských měst dále figurují České Budějovice, Hradec Králové a Pardubice.

V žebříčku si během let polepšily především obce s dostatkem pracovních příležitostí i přírůstkem nových obyvatel, zejména těch mladších. "Společný jmenovatel je, že se jedná o menší obce s rozšířenou působností, lze říci maloměsta, která však mají v jiných parametrech slušné výsledky a v kombinaci s možností práce a cen bydlení představují dobrou nabídku pro usazování mladých a příchod dalších obyvatel," popisuje Pavel Šiška z oddělení poradenství Deloitte. 

• Vlastní byt za více než 13 ročních platů. Česko v dostupnosti bydlení dál propadá

"Skokanem roku" se stal Nový Bydžov v Královéhradeckém kraji, polepšil si o 58 míst. Oproti roku 2021 výrazně poskočila také středočeská Dobříš (o 57 pozic) a Stod v Plzeňském kraji (o 49 míst).

Za pětileté trvání projektu si pak nejvíce polepšily obce Jihomoravského a Zlínského kraje. O nejvíce pozic v porovnání s rokem 2018 poskočila obec Pohořelice v Jihomoravském kraji, dostala se o 97 míst výše na 20. místo.

"Je správné, že v kvalitě života stoupají obce, kde roste nabídka práce, přicházejí noví občané a zlepšuje se infrastruktura a dostupnost služeb," pokračuje Šiška. "Registrujeme také určitý obrat u obcí se setrvale nízkou kvalitou života, a to v tom, že tento index používají jako argument pro podporu změny k lepšímu, například z hlediska financování státem, nikoliv jako něco, co je namířeno proti nim," dodává.

Turismus ve velkém jako problém

Městem s dlouhodobě nejnižší kvalitou života v Česku je přitom podle žebříčku společnosti Deloitte i letos moravskoslezská Orlová. 

Právě nyní již bývalý starosta Miroslav Chlubna loni pro Aktuálně.cz uvedl, že data v žebříčku nepovažuje za relevantní. "Pakliže by s těmito daty měl někdo pracovat, pak by to měl být především stát. A těm, kteří jsou na posledních příčkách, podat pomocnou ruku a všemi možnými cestami je podpořit tak, jako Evropská unie podporuje méně rozvinuté země," řekl Chlubna k výsledkům loňského ročníku.

• V čem vyniká vaše město a kde musí starosta zabrat. Mapa kvality života napříč Českem

Stejně jako v předchozích letech připadlo předposlední místo Karviné, na třetí příčce odzadu se protočila ústecká města - loni to byl Most, letos Litvínov.

Ze srovnání letos nevyšel dobře ani Český Krumlov. Ten se v porování s rokem 2018, kdy žebříček vyšel poprvé, v tabulce propadl nejvíce. Před pěti lety byl na 34. místě, letos až na 126. Podle jednatele společnosti Obce v datech Jana Havránka jde o odraz masivního turismu, na kterém město ekonomicky stojí. "Je otázkou, zdali města dokážou silnou stránku v turismu využít pro komplexní rozvoj, nebo je nasměruje pouze na jednu kolej, která však může být slepá," varuje Havránek.

Podobným fenoménem podle něj trpí i jiné turisticky aktivní lokality, například ty v horách. V případě Českého Krumlova pak Havránek hovoří o takzvaném "benátském efektu". Město na severu Itálie se totiž dlouhodobě potýká s nadměrným turismem, kvůli kterém jsou v ohrožení například tamní památky.