Jak se žije v uprchlickém táboře? Filmař virtuální realitou "polidšťuje" migranty
Americký filmař Gabo Arora využívá virtuální realitu, aby dárcům přiblížil konflikty v jiných částech světa.
Publikováno: 26.5.2019
Ta dokáže unikátně zobrazovat jednotlivé situace: Sedíte například naproti dívce přikryté hnědou vzorovanou dekou, která vypráví o své rodině. Po cestě do školy lemované plotem s ostnatým drátem slyšíte hlasy mnoha dětí a ona vypráví, jaké je to být dítětem v uprchlickém táboře. Divák se může dívat všude kolem sebe a dozvědět se o běžném životě uprchlíka.
Použití technologie virtuální reality, která takové možnosti divákům nabízí, prosadil v OSN právě Arora. Spojení, které po zhlédnutí filmu cítí diváci s osobou, jejíž život dokument zachycuje, je podle něj nejúčinnější způsob, jak složité problémy představit.
I přes svou vysokou pozici však trvalo dlouho, než si projekt prosadil. "Trvalo, než pochopili, jakou sílu má vyprávění příběhu a kreativita. Snažil jsem se jim říct, že bez ohledu na to, kolik zpráv vydáme, mediální krajina se proměňuje a vyvíjí se způsoby, jakými se nápady komunikují," popisuje Arora v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Nakonec na sebe vzal riziko a bez předchozího testování přehrál svůj první takový film významným osobnostem z celého světa v obědové pauze na Světovém ekonomickém fóru v Davosu v roce 2015. Byl mezi nimi bývalý generální tajemník OSN Pan Ki-mun.
"Nedal jsem jim šanci říct ne. Bylo to velice riskantní, ale neměl jsem co ztratit," vzpomíná na první promítání svého filmu Arora.
Jeho snímek Clouds over Sidra vypráví příběh dvanáctileté uprchlice ze Sýrie, která už rok a půl žije se svou rodinou v uprchlickém táboře v Jordánsku. Jde zároveň o vůbec první dokument vytvořený ve virtuální realitě. A diváky zaujal. Dárci po dalším promítání o dva měsíce později pro syrské uprchlíky vybrali až 3,8 miliardy dolarů, v přepočtu až 86 miliard korun.
Podobně úspěšné jsou Arorovy další filmy, které na ulicích nebo v obchodních domech promítají dobrovolníci UNICEF a Dětského fondu OSN. Lidé, kteří díky filmu nahlédnou do běžného života jiných lidí, poté podle odhadů až dvakrát častěji posílají peníze.
Filmy, které působí na empatii
Gabo Arora se domnívá, že důvod, proč lidé darují peníze, je empatie. "Když uvidíte mrtvolu, nenapadne vás, že jste to vy. Pokud ale porozumíte něčímu životu, budete pak daleko více rozrušení, když se mu něco stane," vysvětluje.
Virtuální realita funguje také na místech, kde by filmy se sociální tématikou zaměřenou na pomoc uprchlíkům nebo jiným znevýhodněným skupinám úspěch neměly. Arora zmiňuje například projekt v Kanadě, který cílil na lidi s výhradami k migrantům, nebo promítání filmu Mother’s Wing o obětech války v Gaze, natočený pro izraelské publikum.
Nejvíce citliví k filmům, které využívají empatii, jsou podle Arory mladí lidé. Každý den jeho výstavy na čtyřech místech USA navštěvují školní skupiny, které se ve filmu The Last Goodbye promítaném do speciálních brýlí dozví příběh jednoho z přeživších holokaustu, který se po letech vrací do koncentračního tábora, kde přišel o oba rodiče a o sestru.
"Myslím, že virtuální realita mladým dovoluje přemýšlet hlouběji, než jak je tomu u dospělých, protože si ještě nevytvořili vlastní názory a jsou citlivější," vysvětluje.
Arora své filmy využívající virtuální realitu přijel představit českým divákům na festival populárně-vědeckých filmů AFO v Olomouci.
Nebezpečí virtuální reality
Svou pozici kreativního ředitele OSN nakonec Arora opustil. podle svých slov kvůli tvůrčí nesvobodě. "Každý nový film, který jsem udělal, byl kritizován, chtěli abych ho upravil, něco přidal. Připadal jsem si jako filmař ze sovětské doby nebo Íránu, který se snaží udělat film, ale musí se potýkat s cenzurou," vzpomíná na své působení v OSN.
Zároveň upozorňuje, že filmy využívající virtuální realitu mohou být zneužity k marketingu nebo dokonce manipulaci.
"Když virtuální realitu vyzkoušíte, získám o vás neuvěřitelné množství informací jen z toho, na co se podíváte a na co ne. Když na vás napojím biosenzory, protože vám řeknu, že pak budete mít lepší zážitek, zjistím, čeho se bojíte, jaký postoj máte k černochům, jestli jste hetero nebo gay. Je snadné na to přijít. A když budu tu informaci mít, kdo ví, co s ní udělám," vysvětluje potencionální problém se zabezpečením dat Arora.
Znepokojeně vnímá také organizace, které do vývoje virtuální reality investují nejvíc peněz. Zmiňuje firmy jako Facebook, Google nebo Microsoft, která, jak informoval server The Verge, v minulém měsíci podepsala smlouvu s americkou armádou na dodávku brýlí pro rozšířenou realitu pro vojáky.