Jak to slyší… Dan Bárta

Publikováno: 6.5.2024

Amy Winehouse — Back To Black16. května vběhne do kin hraný životopisný film o zpěvačce Amy Winehouse.Tu melodii mám rád. Amy taky. To její jakoby ucouraný a ospalý frázování a výslovnost, barvu hlasu a ty nenápadný, skoro nepřiznaný odkazy na harmonii. Když se objevila, byl to zjev, byla to změna, ovlivnila ženské zpívání. Psala dobrý písničky, hezký vztahy mezi melodií a doprovodem nacházela, to tím myslím. Ale když slyším víc jejích věcí za sebou, trochu mě začne nebavit ta producentská „padesátková“ stylizace, ani nevím proč, nějak mě to dráždí. Ne moc, je to velmi dobrá práce, ale vždycky si to uvědomím. Jana Kirschner – StrunyJana Kirschner vydala po deseti letech album Obyčajnost.Janku Kirschner považuju za svoji kamarádku – kromě toho, že je to moje kolegyně, se kterou si tu a tam rád zahraju, protože jednak dobře zpívá, jednak si s ní můžu vyříkávat takový ty zpěvácký věci a tak – a mám rád její řeč a slova. Tahle věc je zase něco jinýho, a přitom v ní má pořád ten svůj „bosorácký“ svět, který jí sluší, protože je jí vlastní. Je to jakože součas, ta trochu lineární forma s mnoha neopakujícími se motivy, minimalistickou melodikou, „divným“ zvukem bicích a takovou tou hnutou rytmikou (mimochodem to, jak se v tý druhý sloce nabalujou pod zpěv ty zlověstný zvuky, to jsem si i zazáviděl) a neučesanými druhými a třetími plány. No, Janka prostě pořád pokouší sebe i tu muziku samu, chce mať svoju mieru plnú, než príde nedeľa. Tak to má byť. Bruce Springsteen — Dancing in the DarkBruce Springsteen vystoupí 28. května v Praze.Mám od Bruce Springsteena rád Streets of Philadelphia, tohle samo sebou znám, z rádia, asi…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace