Jak to slyší… Mardoša
Publikováno: 10.1.2024
Tato rubrika jistě není originální, v různých obměnách se objevovala ve všech možných světových (nejen) hudebních časopisech, u nás například v Rock & Popu. Její princip je prostý: Vybrané osobnosti pošleme každý měsíc šest vybraných písniček a poprosíme o komentář. A navíc o bonus v podobě skladby, která jí právě „hraje v hlavě“. Prvním naším respondentem je Mardoša z Tata Bojs. Peter Gabriel – Panopticom (Z nové desky Petera Gabriela – jeho první řadovky po jedenadvaceti letech) Zrovna nedávno jsem si se zděšením uvědomil, že mám ve své sbírce žalostně málo alb Petera Gabriela! Vzhledem k tomu, jaký je to velikán. Dal jsem si tedy do nového roku předsevzetí, že si musím jeho diskografii trochu doplnit. Začít mohu zrovna s touto novou deskou. Nedávno ji kluci pustili v autě, když jsme jeli na koncert. Sice jsem byl trochu unavený a dřímal jsem, ale hudbu jsem docela vnímal. A zdálo se mi, že je to skvělá deska. SZA — Kill Bill (Z alba, které dominuje světovým bilančním žebříčkům — od Rolling Stone po Pitchfork.) Zpěvaček, jež produkují jakési alternativní R&B, není málo, často jsou zajímavé, ale všechny rozhodně sledovat nestíhám. Předchozí album Ctrl od SZA se mi ale líbilo, tak si to nové asi také pořídím. Tarantinovská Kill Bill mě celkem navnadila a líbí se mi obal, kde sedí zpěvačka vytrčená na skokanské lávce uprostřed ničeho. Buď medituje, nebo chce skočit. Rolling Stones — Mess It Up (Nový singl z posledního alba Rolling Stones.) Rolling Stones jsou pro mě věčně stará kapela. To se holt průkopníkům stává. Když mi bylo čtrnáct, nahrál jsem si na devadesátku Tatto You a Undercover a sjížděl tyhle dvě desky pořád dokola. A už tehdy to byla stará…