Jak začínaly končící Lidové noviny
Publikováno: 31.8.2024
KOMENTÁŘ / Vyšlo poslední číslo deníku Lidové noviny. Chci připomenout, jak vyšlo první po nucené přestávce způsobené komunistickým režimem. Od ledna 1988 vydávala samizdatové Lidové noviny skupina novinářů, kteří po roce 1968 nesměli pracovat v oficiálních médiích. Režim byl díky Gorbačovově perestrojce v Sovětském svazu oslabený a nejistý, tak se disidenti rozhodli otestovat, jestli se podaří vydávat samizdat už ne přepisovaný na psacích strojích, ale rozmnožovaný na kopírkách a s grafickou úpravou podobnou časopisecké grafice. Ukázalo se, že to bylo správné rozhodnutí. Režim uvěznil hlavní představitele Lidovek Jiřího Rumla a Rudolfa Zemana až v říjnu 1989, paradoxně se tak stali posledními politickými vězni komunistického režimu, který se záhy zhroutil. Pád komunistického režimu otevřel možnost vydávat noviny legálně, na rotačkách. Protože ale podle stále platných komunistických zákonů směla tisk vydávat jen existující organizace, vydal prosincové číslo Lidovek samotný Úřad pro tisk a informace, tedy právě ta cenzurní organizace, která dva roky legálnímu vydávání Lidových novin oficiálně bránila. Jenže listopadová revoluce vynesla do jejího čela člena redakční rady Lidovek, slovenského politologa Mira Kusého, čímž změně rozhodnutí o 180 stupňů nestálo nic v cestě. Konec Lidových novin vyvolává otázky, proč vlastně neuspěly a nestaly se nejčtenějším deníkem, jako třeba Gazeta Wyborcza v Polsku. Jako člověk, který stál od roku 1990 do roku 1997 v čele vydavatelství Lidové noviny, se pokusím k odpovědi přispět. Za hlavní problém počátku vydávání LN považuji prakticky úplný nezájem nových politiků o média. Ten nezájem se netýkal jen Lidovek, ale celého vydavatelského prostředí. A ostatně se bohužel nezměnil za…