Jak zničit ÚSTR. O politické kultuře rušení a receptu na likvidaci státních institucí
Publikováno: 9.11.2023
NÁZOR / V české politice se od roku 1990 pravidelně objevují názory některých politických stran nebo neformálních politických koalic na zrušení ústavních či státem rozpočtovaných institucí. Například v roce 1991 Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa pod vedením svého předsedy Miroslava Sládka prezentovalo volební program, v němž usilovalo o získání mandátů v Senátu Parlamentu České republiky jenom proto, aby ho „zrušilo“. Když v roce 2008 vydal Ústavní soud nález, v němž zamítl návrh neformální koalice složené z 57 poslanců ČSSD a KSČM na zrušení zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a Archivu bezpečnostních složek (ABS), levicoví poslanci následně rozhořčeně nadále deklarovali, že jakmile se dostanou k moci, tak ÚSTR „zruší“. Po parlamentních volbách v roce 2017, kdy SPD usilovala o to vejít do vlády s vítězem voleb, hnutím ANO Andreje Babiše, prosazoval Tomio Okamura po vzoru Miroslava Sládka názor, že je třeba „zrušit“ senát a zestátnit Českou televizi a Český rozhlas. ÚSTR jako příklad Byť se zatím politickým stranám nebo neformálním koalicím nepodařilo zrušit ani Senát Parlamentu České republiky ani zestátnit Českou televizi nebo Český rozhlas, aktuálně Finanční úřad pro hlavní město Prahu oznámil Ústavu pro studium totalitních režimů výsledek kontrolního zjištění, jehož závěrem je platební výměr ve výši 42 269 347 Kč za porušení rozpočtové kázně, který se vztahuje k pochybné rekonstrukci sídla instituce v Siwiecově ulici v Praze, za niž nese zodpovědnost předchozí ředitel Zdeněk Hazdra a jeho náměstek Ondřej Matějka. Výše uvedené naznačuje, že existuje anomická politická receptura, jak mohou politici…