Jakeš na 1. máje 1989 mluvil jako umělá inteligence. Jenže komunistická a na parní pohon
Publikováno: 1.5.2023
Pseudonáboženský rituál komunistických procesí na první květnový den roku 1989 se konal naposled. To ještě nikdo nevěděl a málokdo tušil. Nabubřelý obřad oslavy mytického lidu (a především vlastní moci) probíhal v atmosféře znatelné nervozity. Východní blok se už začal drolit a potentáti ještě udržovali zdání, že všechno jde správným směrem. S kázáním vystoupil soudruh Miloš Jakeš, generální tajemník ÚV Zahnívající vševládné strany Československa. „Naše socialistická společnost vstoupila v současnosti do období hlubokých, kvalitativních přeměn ve všech oblastech svého života. V zájmu upevnění a zdokonalení socialismu, urychlení sociálního a ekonomického rozvoje země, plnějšího uspokojování materiálních a duchovních potřeb lidí jsme začali prakticky uskutečňovat dílo revoluční hospodářské a společenské přestavby, jejímž iniciátorem je Komunistická strana Československa,“ tvrdil Jakeš. Ať už se pod názvem přestavba dělo cokoli, iniciátorem dění zdejší samovládná guberniální pobočka KSSS rozhodně nebyla. Vymyslel to Michail Gorbačov a českoslovenští soudruzi předvedli vlastní verzi takzvaného Brownova pohybu a rudé částice zmateně kmitaly sem a tam. Celý režim stál na tom, že se nic měnit nebude, že všechno je správné. Dvacet let žila společnost jako mrtvá žába naložená v roztoku ve sklenici, a pokud se nějakým žabičkám podařilo ze sklenice vyskočit, byli to „pravicoví exponenti“, „revizionisté“, nepřátelé socialismu, zrádná emigrace, v lepším případě „pomýlení“ občané, co si to mají rychle ujasnit. Ujasňování probíhalo už asi rok pomocí obušků, vodních děl a zatýkání, pokud se reakční žabičky na nějaké výročí někde zrádně seskákaly na Václavák. Plesniví dědci z Lidových milicí a pohotovostní pluk SNB si mohli užít a konečně dát průchod svému sadismu. Kdo to pamatuje, ví, jak…