Jako Parkanová. Generála sedm let stíhali, žalobce teď kauzu zastavil, neměl důkazy

#Domácí

Publikováno: 2.2.2022

Generál Vladimír Halenka byl za posledních sedm let nejvýše postaveným vojákem, který se potýkal s trestními orgány. Tehdejší Útvar pro odhalování organizovaného zločinu ho v březnu 2015 obvinil ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Měl hrát jednu z ústředních rolí při dvou transakcích s vojenskou technikou, které byly podle policie zmanipulované.

Halenka obdržel uplynulé úterý přípis z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Dokument vznikl o den dříve, vypracoval ho dozorový státní zástupce Pavel Prygl. Bylo to usnesení o zastavení trestního stíhání. Generál se z něj dozvěděl, že pro něj kauza končí. A že je volný.

"Je to docela úleva, ale ne moc velká. Zadrželi mě v březnu 2015, zanedlouho to bude sedm let. Protože se to takhle strašně táhlo, tak člověk hrozně otupí. Ale o to možná větší cítím roztrpčení. Protože to, co je napsané v usnesení, věděly trestní orgány celou dobu. Není tam jediná nová věc," reagoval pro Aktuálně.cz generál Halenka, který je více než čtyři roky ve výslužbě.

Ve středu údajných machinací 

Vladimír Halenka byl ředitelem sekce podpory a logistiky na ministerstvu obrany, kde měl na starosti správu armádní techniky. Jeho úkolem bylo určit takovou, která potřebovala opravu nebo vyřazení. Této pozice ovšem podle státního zástupce využil k tomu, aby připravil armádu o peníze. Měl odepsat funkční vojenský materiál, jejž následně jeho komplici se ziskem přeprodali.

V kauze vedle něj coby obvinění a později obžalovaní figurovali šéf odboru pro nakládání s nepotřebným majetkem ministerstva obrany Josef Lachman, jeho zástupce Roman Pavlík a Adolf Vermiřovský, ředitel státního podniku zabývajícího se servisem vojenského materiálu VOP-026 Šternberk, později přejmenovaného na VOP CZ.

Fungování skupiny popsal žalobce Prygl tak, že Halenka vyřadil funkční techniku. Vybral ji po podnětu od Vermiřovského. Pavlík následně připravil kontrakt o jejím prodeji za podhodnocenou cenu pro VOP-026 Šternberk, smlouvu posléze Lachman podepsal. Nabytý materiál pak Vermiřovský se ziskem prodal dál. Stát měl přijít dohromady o patnáct milionů korun.

Takto podle žalobce nejprve došlo v roce 2010 k prodeji 105 vznětových motorů pojízdné bojové techniky, které Vermiřovský udal firmě Excalibur Army ze zbrojařské skupiny Czechoslovak Group Jaroslava Strnada. V roce 2013 podle stejného klíče chtěli provést prodej 135 obdobných motorů na Slovensko, ale transakci zmařil zásah tehdejšího ministra obrany Vlastimila Picka.

"Nezbylo než stíhání zastavit"

"Policejní orgán trestní odpovědnost dovozoval toliko z nepřímých důkazů, opíraje se zejména o obsah listin dokumentujících jednak pohyb majetku, jenž byl předmětem smlouvy (…) a jednak o obsah listin, prokazujících celou další chronologii jednotlivých úkonů od požadavků VOP 026 na získání majetku v březnu 2010 až po jeho bezprostřední prodej společnosti Excalibur Army," stojí k prvnímu obchodu v usnesení, které Aktuálně.cz získalo.

Takto policií nashromážděné poznatky podle Prygla ovšem nevytvořily "logickou, ničím nenarušenou a uzavřenou soustavu důkazů vzájemně se doplňujících a na sebe navazujících, které jsou v takovém příčinném vztahu k dokazované skutečnosti", aby prokazovaly generálovo provinění. Pryglovi tak "nezbylo než trestní stíhání obviněného Vladimíra Halenky zastavit".

Obdobně posoudil roli generála i při druhé transakci. V ní šlo o zmíněný prodej další stovky vznětových motorů, které měly přes VOP CZ skončit na Slovensku, čemuž však zásahem zabránil tehdejší ministr obrany Picek. V tomto případě se podle Pavla Prygla dokonce prokázalo, že o tomto údajném podvodném záměru Halenka od samého začátku vůbec nevěděl.

"Je totiž zjevné, že se Ing. Vladimír Halenka až dne 28. května 2013, a to z telefonátu od Ing. Romana Pavlíka, dozvídá, že ve prospěch VOP CZ bylo (…) převedeno dalších 111 ks motorů. (…) Přitom tento počet motorů byl předmětem smlouvy (…), která byla uzavřena (…) již dne 18. dubna 2013. Tento důkaz tedy vyloučil roli Ing. Vladimíra Halenky, pokud jde o jeho podíl na vědomé účasti na přípravě podkladů Sekce logistiky, jejímž byl ředitelem," píše žalobce v usnesení, o kterém informoval také Ekonomický deník.

Manipulace s důkazy

Za pozornost stojí, že aktuální závěr státního zástupce přišel zhruba sedm let poté, co policie pod jeho dozorem Halenku obvinila. Mezitím už skupinu včetně generála Prygl i obžaloval. Městský soud v Praze však v prosinci 2018 všechny očistil. Soudkyně Blanka Bedřichová v rozsudku konstatovala, že generál nedělal nic jiného, než že odvedl svou práci.

"Za těchto okolností pak k údržbě typově zastaralých vozidel bojové pěchoty i tanků z doby studené války a vyráběných v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století nebyl důvod držet počet náhradních dílů včetně motorů na tyto pásové prostředky v množství, které často převyšovalo počty funkčních kusů techniky," zní jedna z klíčových pasáží zprošťujícího rozsudku, jejž má Aktuálně.cz k dispozici.

Ve světle současného rozhodnutí o zastavení stíhání vystupuje do popředí i skutečnost, že se žalobce Pavel Prygl tehdy proti rozsudku odvolal. Vrchní soud v Praze se pak v listopadu 2019 v neveřejném rozhodnutí usnesl, že kauza do soudní síně vůbec neměla vstoupit. Nařídil její došetření s tím, že policie má zjistit, zda vlastně stát utrpěl škodu. Vyjádřil také nespokojenost s dosavadní prací trestních orgánů.

"Podání nedostatečně podložené obžaloby soudu, provázené manipulací s opatřenými důkazy blížící se jejich zatajení je podle názoru odvolacího soudu závažnou a hlavně neodstranitelnou procesní vadou," stojí v rozhodnutí, které Aktuálně.cz získalo, s tím, že ani jeden z obžalovaných nebyl "postaven před soud důvodně".

"Zničili mi zdraví, život a kariéru"

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu kauzu napodruhé uzavřeli loni 12. dubna, Halenku a zbylé obviněné navrhli znovu obžalovat. Je třeba dodat, že při došetření opatřili zápis z jednání ministra obrany, jenž přitom dokládal, že Halenka o druhé transakci nevěděl. Žalobce Prygl pak po více než devíti měsících zvažování rozhodl, že generál před soud nepatří. Stíhání proto zastavil.

Halenka popisuje posledních sedm let v pozici stíhaného jako extrémně náročných. Po obvinění byl postaven mimo službu. Na podzim 2017 armádu opustil úplně. Důvodem byly psychické potíže, zčásti způsobené zátěží předchozí službou, Halenka byl na dvou misích v zahraničí, a stresem prožitým v pozici obviněného a později obžalovaného.

"A ten organismus to prostě nevydržel. Zničili mi zdraví, zničili mi život, zničili mi kariéru. Přitom věci, které vědí teď, věděli už na začátku. Ty skutečnosti jsou pořád stejné. Já jsem jim vždycky vysvětloval, co se stalo, kdo má jaké pravomoci, kdo co měl udělat, ale oni nechtěli poslouchat," uvedl Halenka na adresu NCOZ a Vrchního státního zastupitelství Praze.

"Dvě stě milionů by nebylo dost"

Je třeba dodat, že generál ještě nemá kauzu úplně za sebou. Ministerstvo obrany, vystupující jako poškozené v této kauze, může proti zastavení stíhání podat stížnost k nejvyššímu žalobci. Bez ohledu na to je stejně jeho zákonnou povinností, aby každé usnesení o zahájení trestního stíhání přezkoumal. Pokud s Halenkovým očištěním souhlasí, generál je připravený říct si o odškodnění.

"Budu žádat o peníze, o které mě připravili. Řádově to budou desítky milionů korun," popisuje generál. Žádost musí podat na ministerstvo spravedlnosti, jež v takových případech za škodu způsobenou trestními orgány odpovídá. Pokud resort nevyřídí žádost podle generálových představ, může na něj podat žalobu.

Odškodnění se ovšem v podobných případech pohybují nejvýš v jednotkách milionů korun. Generál si je toho vědom. Mluví však o principu. "Kdyby mi dali dvě stě milionů, tak to nebude dost. Ale to mi nedají, zbaví se mě 300 tisíci, protože víc si stát nemůže dovolit. Ale zato si může dovolit takové lidi (původně zvolil mnohem ostřejší výraz, pozn. aut.) u policie a státního zastupitelství," uzavřel.