Jako ve 30. letech: němečtí extremisté nabírají přes varování zpravodajských služeb na síle
Publikováno: 4.2.2024
KOMENTÁŘ / Německo se potýká s nebezpečným nárůstem extremistů z obou stran politického spektra. Nejviditelnější je vzestup krajní pravice, která v podobě Alternativy pro Německo (AfD) už několik měsíců obsazuje druhé místo v celonárodních volebních průzkumech. A to navzdory varování tajných služeb, které spolu s německými médií pečlivě dokumentují styky různých politiků AfD s extremistickými skupinami a napojení na Rusko. Zvláště silné pobouření občanské společnosti vyvolalo nedávné zveřejnění informací o tajné schůzce v Postupimi, na které se diskutovaly mimo jiné i násilné deportace lidí s německým občanstvím – a které se zúčastnili vysoce postavení členové AfD. V reakci na to se už několik týdnů demonstruje v desítkách různých německých měst. Novou platformu však získává také levicový extremismus, který se snaží oslovit voliče prostřednictvím strany Spojenectví Sahra Wagenknecht (BSW). Její kontroverzní předsedkyně, podle které je celé uskupení pojmenováno, je stejně jako AfD nepřátelská vůči cizincům, a naopak příznivě nakloněná vůči Rusku. Kreml tak získává dalšího potenciálně významného spojence, kterému průzkumy přisuzují až 14 % hlasů. Tajná schůzka Krajní pravice měla v Německu po druhé světové válce z pochopitelných důvodů dlouho problém získávat příznivce, přestože u zanedbatelné části společnosti obdiv k nacistické minulosti nikdy nezmizel. To se však změnilo s nástupem AfD – tedy strany, kterou původně založili konzervativní a euroskeptičtí ekonomové, ale brzy ji ovládli politici vycházející vstříc společenskému zklamání ze snahy integrovat velké množství uprchlíků po roce 2015. Alternativa pro Německo zároveň začala přitahovat vyloženě extremistické skupiny a osobnosti, které byly dlouhá léta spojeny s extrémně pravicovou scénou včetně neonacistické Národně…