Jako za studené války. NATO odstrašuje Rusko, nejen 300 tisíci vojáky v pohotovosti
V Madridu začíná přelomový summit NATO, členské státy schválí novou doktrínu, která Rusko označuje za bezprostřední hrozbu.
Publikováno: 28.6.2022
Mohlo by to připomínat návrat v čase před rok 1989, ale jde o přímou reakci na současné válečné tažení ruského prezidenta Vladimira Putina proti Ukrajině. Třídenní jednání v Madridu bude podle šéfa NATO Jense Stoltenberga "transformačním summitem".
"Půjde o největší přestavbu naší kolektivní obrany a systému odstrašení od studené války," uvedl Stoltenberg před úterním začátkem setkání hlav členských států. NATO potvrdí své příští praktické kroky přímo v terénu a schválí novou Strategickou koncepci, která v dlouhodobém výhledu stanoví obranné priority aliance.
Dramaticky - sedminásobně na 300 tisíc vojáků - by se měl zvýšit počet jednotek rychlého nasazení NATO, které by se v řádu dnů přesunuly do krizových míst v případě ohrožení ze strany Ruska.
Z úrovně praporů až na velikost brigád by pak měly být postupně posíleny předsunuté síly NATO. Ty byly nově založeny - vedle už existujících oddílů ve třech státech Pobaltí a v Polsku - po únorovém ruském útoku na Ukrajinu také na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku.
Za Česko se summitu účastní premiér Petr Fiala, ministryně obrany Jana Černochová (oba ODS) a šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Pro naši delegaci to bude symbolický návrat na "místo činu". Česko v červenci 1997 dostalo společně s Maďarskem a Polskem na tehdejším summitu v Madridu pozvánku do NATO.
Fiala před odletem do Španělska prohlásil, že se summit odehrává ve zlomové, historické době. "Tlak na Rusko musí pokračovat dál všemi prostředky, včetně sankcí. Podporujeme silnou vojenskou přítomnost na východním křídle Severoatlantické aliance," řekl předseda vlády.
Bezprostřední hrozba
O tom, jak radikálně se po ruské agresi vůči Ukrajině změnila situace v Evropě, vypovídá navržený text nové alianční strategie. Rusko je v dokumentu označeno za "přímou a bezprostřední hrozbu pro bezpečí NATO". V předchozí, dosud platné strategii z roku 2010 přitom aliance ještě vyjadřovala zájem vytvořit s Moskvou "skutečné strategické partnerství".
Tento dokument zároveň tehdy konstatoval, že "euroatlantický prostor je mírový a nebezpečí konvenčního útoku proti území NATO je velmi nízké". Současnou situaci naopak charakterizují obavy politiků z Pobaltí, že příštím cílem agrese Ruska by se po Ukrajině mohly stát právě jejich země.
Estonská premiérka Kaja Kallasová minulý týden varovala, že NATO by nyní nebylo schopno její stát proti možnému útoku z Ruska ubránit. Dosavadní vojenské analýzy NATO totiž skutečně počítají s tím, že Kreml by se Estonska zmocnil, než by aliance měla na místě dost sil, aby se zemi následně pokusila osvobodit.
Podle premiérky Kallasové by to ale ve skutečnosti znamenalo, že "Estonsko by bylo vymazáno z mapy". "Když porovnáte velikost Ukrajiny s Pobaltím, tak by to vedlo k naprosté destrukci našich zemí a kultury," varovala s odkazem na územní rozsah současné agrese Moskvy proti Kyjevu.
Obdobně se v nedávném rozhovoru pro Financial Times vyjádřil britský ministr obrany Ben Wallace. "Nemáte 60 dní, abyste dostali své tanky do Estonska. Protože v té chvíli by už žádné Estonsko nebylo vzhledem k tomu, co Rusové dělají na Ukrajině," varoval.
Zelenskyj přes video
Podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga by mělo avizované vojenské posílení východního křídla NATO, které potvrdí summit v Madridu, právě takovým černým scénářům zabránit. Rusko podle něj "nebude schopné se zmocnit Tallinu, stejně jako se za studené války díky alianční ochraně nemohlo zmocnit města Kirkenes v severním Norsku nebo Západního Berlína".
Posílením jednotek rychlého nasazení na 300 tisíc členů vznikne podle Stoltenberga akceschopná obranná struktura, včetně nově nasazených válečných lodí, letadel a dalších těžkých prostředků. V rámci navrženého systému velení, který podle šéfa NATO převezme některé prvky vojenského plánování z doby studené války, budou velitelé přesně vědět, jaké síly mají k dispozici pro okamžité nasazení k obraně aliančního území.
Prostřednictvím videokonference účastníky summitu ve středu osloví ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle Jense Stoltenberga aliance v Madridu představí "široký balík pomoci pro Ukrajinu, který by měl Kyjevu umožnit zásadní přechod od vybavení ze sovětské éry k vybavení NATO".
V Madridu se bude také řešit rozšíření aliance o Finsko a Švédsko, které v reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině požádaly o členství. Turecko ale zatím tento proces kvůli kurdské otázce blokuje. Podle zástupců Helsinek budou v Madridu švédská premiérka Magdalena Anderssonová a finský prezident Sauli Niinisto vyjednávat přímo s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Z dosavadních vyjádření účastníků širších jednání ovšem vyplývá, že ani v Madridu se patrně nepodaří turecké veto zlomit. "Našim cílem je pokrok ohledně historických žádosti Finska a Švédska o členství v NATO," avizoval v pondělí Jens Stoltenberg.
Jak dál s Čínou
Podle Jakea Sullivana, poradce pro národní bezpečnost amerického prezidenta Joea Bidena, není pravděpodobné, že by se přímo v Madridu v jednání s Tureckem podařilo vyřešit "všechny sporné body". Zároveň upozornil, že vedle důrazu na Rusko bude nový strategický dokument NATO akcentovat také vzrůstající asertivitu Číny. Podle něj půjde ze strany aliance o dosud "bezprecedentně nejsilnější vyjádření vůči Číně".
V návrhu nového strategického dokumentu NATO označuje Peking za "výzvu pro naše zájmy, bezpečnost a naše hodnoty". "Strategická koncepce je o mnohem více věcech než jen o Rusku. Odráží to, že si uvědomuje, že jiné hrozby a výzvy, na které musíme reagovat, nezmizely," řekl Stoltenberg v rozhovoru pro Financial Times.
Dosavadní strategie NATO z roku 2010 Čínu vůbec nezmiňuje. Přímo v Madridu ovšem bude nový čínský akcent teď potvrzen i tím, že jako partnerské země aliance se summitu vůbec poprvé v historii účastní lídři Austrálie, Japonska, Jižní Koreje a Nového Zélandu.
V pohledu na Čínu, tedy jak silně se jí má NATO ve svých dlouhodobých výhledech věnovat, ovšem Spojené státy nejsou ani zdaleka plně ve shodě s evropskými členy NATO. Bílý dům ve svých strategických dokumentech považuje Peking - a to i po ruské invazi na Ukrajinu - za svého ústředního geopolitického konkurenta. Evropané na východním křídle NATO ale vidí nejakutnější hrozbu v Moskvě a s tvrdým postojem USA vůči Číně nejsou srozuměni ani politici v Berlíně či v Paříži. Kabinet současného německého kancléře Olafa Scholze v tomto smyslu navazuje na předchozí opatrnější postup své předchůdkyně Angely Merkelové.
Jens Plotner, zahraniční poradce kancléře Scholze, minulý týden prohlásil, že tlačit takto Čínu a Rusko "do jedné společnosti" by bylo ze strany NATO "sebenaplňujícím se proroctvím". "Já věřím, že naším cílem musí být snaha snížit systémové soupeření (s Čínou), jak je to jen možné," uvedl.
Podle nedávného průzkumu ve všech zemích skupiny G7, jejíž představitelé se do Madridu přesunuli přímo ze svého předchozího summitu v bavorských Alpách, většina lidí nyní věří, že Západ se ocitl v nové studené válce s Ruskem.