Jaký byl Václav Havel, když už mu nezbývalo mnoho času? I na to odpoví nový film
Publikováno: 12.4.2024
Film režiséra Petra Jančárka Tady Havel, slyšíte mě?, který přichází do kin, není zdaleka prvním dokumentem o prvním českém prezidentovi, sám Jančárek natočil už třídílný cyklus Václav Havel, Praha – Hrad. Přesto je dobře, že ten nejnovější vznikl. Začíná titulkem: „V roce 2009 požádal Václav Havel autora tohoto filmu, aby natočil zbytek jeho života.“ A tak se i stalo. Jančárek pak společně se střihačem Josefem Krajbichem vybrali ze dvou set hodin natočeného materiálu to, co považovali za podstatné a doplnili z archivu záběry, které mapují celý Havlův život. Tématem je odcházení, které má ve filmu tři základní významy. Tím prvním je odcházení z vrcholné politiky. Jančárek ukazuje člověka, který, ač podle svých slov plánoval klidný zbytek soukromého života, nedokázal z toho veřejného odejít, a svět mu to ani nedovolil. Nadále jezdil mezi lidi, byl zván na zahraniční návštěvy jako dřív, ale je přesto zajímavé sledovat, jak se proměnil. Oproti logicky oficiálnějšímu vystupování v roli prezidenta, v těch posledních letech byl mnohem uvolněnější, otevřenější, bylo znát, že má k lidem blízko. Divák si přitom skoro jistě vzpomene na Václava Havla, jak si ho pamatujeme z listopadu 1989 a ještě několika dalších měsíců, kdy se s novou funkcí poněkud obtížně a s chybami, které byly už tenkrát kritizovány, sžíval. Jeho aktivity poté, co se stal exprezidentem, tedy dál zahrnují jak politická setkání, tak například návštěvu trutnovského festivalu, kde si s chutí zabubnoval s undergroundovou kapelou. Film tím významně zdůrazňuje Havlovo charisma, což je hlavní důvod, díky němuž uběhne šestaosmdesát minut v nečekaně příjemném pocitu a často vyvolá i úsměv. Ono charisma je také jedním z nejvýraznějších…