Jan Budař — influencer začátečník
Publikováno: 12.2.2025
Herec a člověk mnoha dalších profesí Jan Budař se do povědomí diváků zapsal nejen jako Standa Pichlík z filmu Nuda v Brně, ale také svým režijním debutem, pohádkou Princ Mamánek, kde si zahrál hlavní roli, již si pro sebe i sám napsal. S měsíčníkem FORUM 24+ si povídal nejen o filmu či umění, ale i o svém vztahu k sociálním sítím, lži a lidským právům. Jste herec, scenárista, režisér, producent, ale i hudebník, výtvarník či spisovatel. Říká se tomu renesanční osobnost. Možná i proto je vaším oblíbencem Leonardo da Vinci. Která z vyjmenovaných profesí vás baví nejvíc? A proč? A co ty ostatní? Baví mě všechno, co dělám, protože se u toho učím. Tvorba je nádherný proud, který máme všichni odmalička k dispozici. Moudří dospělí ho umějí v dětech podporovat. Tančit, zpívat, kreslit a hrát si, to nám všem je dáno, takže já si hraju a učím se u toho nové věci a to miluju. Kdy jste se rozhodl, že se stanete hercem? Nebo bylo dřív některé jiné z vašich povolání a herectví přišlo poté? Herectví bylo první povolání, o němž jsem vážně uvažoval, to mi bylo asi čtrnáct. Nějak jsem se tehdy zamiloval do představy, že si člověk může ve filmu hrát na někoho jiného a říká se tomu práce (smích). Po gymnáziu jsem se přihlásil na JAMU a DAMU, přijali mě do Brna na JAMU a činoherní herectví jsem tam u profesora Karlíka vystudoval. Díky tomu můžu říkat, že moje oficiální povolání je „herec“. Ta všechna ostatní, která jsem si zkusil a zkouším, jsou moje učednické obory, v nichž budu celoživotním studentem. Jsem jím teda i v herectví, ale jako herec mám papír, že jsem se už něco učil. Když jsme…