Jan Kačer exceluje v roli pokrytce. Tohle nevíte o filmu podle Kunderovy povídky
Publikováno: 1.6.2024
NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / Při loučení s Janem Kačerem (3. 10. 1936 – 24. 5. 2024) padala slova o odchodu herecké ikony nové vlny 60. let, i když jeho nejslavnější kreace se odehrály ve filmech spíše starších tvůrců: Jána Kadára a Elmara Klose, Františka Vláčila, Štěpána Skalského či Václava Gajera. Pravda ale je, že celoživotní tvůrčí souznění ho vázalo zejména k Evaldu Schormovi a mimořádný výkon odvedl i v celovečerní hrané prvotině Hynka Bočana (*29. 4. 1938) Nikdo se nebude smát (1965) podle stejnojmenné povídky Milana Kundery z prvního sešitu Směšných lásek (1963). Bočan vystudoval FAMU v letech 1956–1961, tedy v ročníku předcházejícím tzv. Vávrově škole (Chytilová, Menzel, Schorm, Schmidt), jeho spolužáky byli Jaromil Jireš a Zdenek Sirový. Samostatně ale debutoval později než většina z nich: od roku 1961 působil ve Filmovém studiu Barrandov nejprve jako asistent režie Karla Kachyni, pak pomocný režisér Jana Valáška, Jindřicha Poláka, Jana Němce a Jiřího Weisse. A protože se tam podobně uplatnil už za studií, prošel zároveň asi nejdelší školou praxe, která ostatně započala už v jeho čtrnácti letech, kdy ho Ladislav Helge našel pro jednu ze šesti hlavních dětských rolí sociálního dramatu Jiřího Sequense Olověný chléb (1953). Kačer místo Cybulského Spolu s Bočanem debutovala u Sequense tehdy i o dva roky mladší Jana Brejchová a právě na ni Bočan myslel do Nikdo se nebude smát s hlavní ženskou rolí. Jejím partnerem měl být idol polské kinematografie Zbigniew Cybulski (1927–1967), proslavený zejména poválečným politickým dramatem Andrzeje Wajdy Popel a démant (1958). Bočan se za ním vypravil do Krakova a jak nám popsal v cyklu…