Jan Sonnevend vyměnil poklidný důchod za službu národu
<p><img width="1280" height="720" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/10/marie-a-jan-s-dcerou-ludmilou.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Profimedia" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/10/marie-a-jan-s-dcerou-ludmilou.jpg 1280w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/10/marie-a-jan-s-dcerou-ludmilou-300x169.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/10/marie-a-jan-s-dcerou-ludmilou-1024x576.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/10/marie-a-jan-s-dcerou-ludmilou-768x432.jpg 768w" sizes="(max-width: 1280px) 100vw, 1280px" /></p><p class="PEREXCHLEBA"><strong>Od začátku září připomíná v pražské Konviktské ulici neobvyklý památník v podobě muralu spojeného s pamětní deskou manžele Marii a Jana Sonnevendovy. Ti se v roce 1942 zapojili do pomoci parašutistům vyslaným z Velké Británie a zaplatili za to životem. Kromě nich postihla bestiální nacistická odplata za smrt Reinharda Heydricha i další členy této rodiny.</strong></p> Jan Sonnevend se narodil 25. prosince 1880 v Topolanech jako nejmladší ze šesti dětí do rodiny rolníka Jana Sonnevenda a jeho ženy Cecílie. Otec byl tzv. třičtvrtěláníkem v Nížkovicích a rodině se velmi dobře dařilo. Při sčítání lidu v roce Janova narození vykázala tři koně, šest kusů hovězího dobytka a pět prasat. V hospodářství navíc pomáhali čeledín s děvečkou. Malý Jan po škole zamířil na obchodní akademii v Brně, kde odmaturoval, a poté tu nastoupil jako pojišťovací úředník. Díky své píli a schopnostem stoupal v kariérním žebříčku, až se ve třicátých letech stal ředitelem okresní nemocenské pojišťovny. Již od roku 1907 byl ženatý s Marií Lorkovou a v červnu 1908 se jim narodila dcera Ludmila. Kromě práce se Jan Sonnevend aktivně věnoval filatelii a činnosti v pravoslavné církvi. V roce 1924 se podílel na založení církevní obce v Brně a na ustavující schůzi byl jmenován do funkce místopředsedy Sboru starších zdejší pravoslavné církve. Jeho zásluhou byl založen a úspěšně rozvíjen místní pěvecký sbor a na konci dvacátých let se podílel na sbírce pro chrám sv. Václava na Špilberku, na jehož stavbu sám věnoval nemalou finanční částku. Chrám byl postaven v letech 1930–1931 ve funkcionalistickém slohu podle návrhu ruského architekta Petra Levického. <strong>Na penzi do Prahy</strong> V roce 1938 odešel v pouhých 58 letech do penze a s manželkou se přestěhovali za dcerou Ludmilou, která měla s MUDr. Miloslavem Ortem tři syny – Jaroslava, Jana a Pavla, do Prahy. I v hlavním městě se zapojil do veřejného života. Působil jako dobrovolný člen kuratoria plicní léčebny a byl revizorem účtů v Ústředí Masarykovy ligy proti tuberkulóze. Aktivní zůstal i v církevní práci. Na počátku ledna 1939 se stal předsedou Sboru starších při nově vysvěceném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. To ještě netušil, že tento chrám,...
Publikováno: 11.10.2022
Od začátku září připomíná v pražské Konviktské ulici neobvyklý památník v podobě muralu spojeného s pamětní deskou manžele Marii a Jana Sonnevendovy. Ti se v roce 1942 zapojili do pomoci parašutistům vyslaným z Velké Británie a zaplatili za to životem. Kromě nich postihla bestiální nacistická odplata za smrt Reinharda Heydricha i další členy této rodiny.
Jan Sonnevend se narodil 25. prosince 1880 v Topolanech jako nejmladší ze šesti dětí do rodiny rolníka Jana Sonnevenda a jeho ženy Cecílie. Otec byl tzv. třičtvrtěláníkem v Nížkovicích a rodině se velmi dobře dařilo. Při sčítání lidu v roce Janova narození vykázala tři koně, šest kusů hovězího dobytka a pět prasat. V hospodářství navíc pomáhali čeledín s děvečkou. Malý Jan po škole zamířil na obchodní akademii v Brně, kde odmaturoval, a poté tu nastoupil jako pojišťovací úředník. Díky své píli a schopnostem stoupal v kariérním žebříčku, až se ve třicátých letech stal ředitelem okresní nemocenské pojišťovny. Již od roku 1907 byl ženatý s Marií Lorkovou a v červnu 1908 se jim narodila dcera Ludmila. Kromě práce se Jan Sonnevend aktivně věnoval filatelii a činnosti v pravoslavné církvi. V roce 1924 se podílel na založení církevní obce v Brně a na ustavující schůzi byl jmenován do funkce místopředsedy Sboru starších zdejší pravoslavné církve. Jeho zásluhou byl založen a úspěšně rozvíjen místní pěvecký sbor a na konci dvacátých let se podílel na sbírce pro chrám sv. Václava na Špilberku, na jehož stavbu sám věnoval nemalou finanční částku. Chrám byl postaven v letech 1930–1931 ve funkcionalistickém slohu podle návrhu ruského architekta Petra Levického. Na penzi do Prahy V roce 1938 odešel v pouhých 58 letech do penze a s manželkou se přestěhovali za dcerou Ludmilou, která měla s MUDr. Miloslavem Ortem tři syny – Jaroslava, Jana a Pavla, do Prahy. I v hlavním městě se zapojil do veřejného života. Působil jako dobrovolný člen kuratoria plicní léčebny a byl revizorem účtů v Ústředí Masarykovy ligy proti tuberkulóze. Aktivní zůstal i v církevní práci. Na počátku ledna 1939 se stal předsedou Sboru starších při nově vysvěceném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. To ještě netušil, že tento chrám,...