Jan Urban: Populismus je aplikovaná psychologie. Musíme odolat instantním ekonomickým řešením
Publikováno: 12.6.2026
ROZHOVOR / Zatímco klasická ekonomie dlouho vycházela z představy racionálního člověka, realita ukazuje něco jiného. Naše rozhodování o penězích, dluzích, investicích i veřejných financích často ovlivňují emoce, intuice a hluboce zakořeněné instinkty. Proč podceňujeme budoucí rizika, přeceňujeme vlastní úsudek a proč ekonomika tak často připomíná spíš psychologii než exaktní vědu? Jak Češi vnímají peníze, státní dluh nebo hospodaření státu? A jsou dnešní finanční trhy skutečně racionálním mechanismem, nebo spíše citlivým barometrem kolektivních nálad a obav? O ekonomické racionalitě i iracionalitě, o slepých místech české společnosti, populismu a schopnosti demokracie obstát ve světě, kde emoce často vítězí nad fakty, mluvil deník FORUM s vysokoškolským pedagogem a autorem knihy Ekonomické instinkty Janem Urbanem. Ekonomie dlouho pracovala s představou racionálního člověka. Nepřesvědčuje nás současný svět spíše o tom, že iracionalita není výjimka, ale základní lidské nastavení? Ano i ne. Psychologická či behaviorální ekonomie v posledních desetiletích přesvědčivě ukázala, že klasický obraz člověka jako dokonale racionální bytosti byl příliš optimistický. Lidé se často rozhodují pod vlivem emocí, intuic, sociálních tlaků nebo různých mentálních zkratek. To ale neznamená, že jsme iracionální ve smyslu chaosu nebo nelogičnosti. Spíše bych řekl, že jsme racionální jen za určitých podmínek. Když máme dostatek času, informací a klidu, dokážeme se rozhodovat poměrně rozumně. Jenže většina skutečných rozhodnutí probíhá v prostředí nejistoty, informačního přetížení a časového tlaku. A právě tehdy nastupují naše ekonomické instinkty. Mozek totiž nevznikal proto, aby optimalizoval investiční portfolio nebo analyzoval důchodovou reformu. Vyvíjel se statisíce let v prostředí, kde bylo důležitější rychle rozpoznat nebezpečí než přesně počítat pravděpodobnosti.