Janžurka: Dokumentaristka natočila portrét mámy, populární herečky, která si vždy zachovala tvář
Publikováno: 27.9.2024
RECENZE / Od čtvrtka se o přízeň návštěvníků kin uchází celovečerní portrét, který o herečce Ivě Janžurové natočila její dcera, dokumentaristka Theodora Remundová. Pro diváky, těšící se na televizní medailonek plný mluvících hlav a historek z natáčení pronášených hereckými kolegy, bude Janžurka asi šok. Režisérka na to jde jinak, vede s matkou dialog na hranici intimity, z něhož jsem se o herečce, jejíž popularita je už od šedesátých let kromobyčejná, dozvěděl mnohem víc. Film začíná téměř strašidelně, záběry hrozivě vyhlížející nehody, kdy na Janžurovou spadla během představení Marie Stuartovna na jevišti Stavovského divadla obrovská dekorace. „Pro mě to byl začátek filmu, protože v té nešťastné okolnosti vidím máminu schopnost znovu vstát, když tě něco zalehne,“ vysvětluje Theodora Remundová. „Mámu připomíná i ta záhadná želva na použitých archivních záběrech . Každý rok zjara se objevila na zahradě v Žirovnici, kde máma vyrůstala. V mém výkladu symbolizuje člověka, jenž se dostane na vrchol a nikdo ho na to nepřipravil. Musí si vypěstovat odolnou psychiku, ten krunýř, který jej chrání před zásahy zvenčí a dovolí mu dál soustředit se na práci.“ Přes úctyhodnou stopáž sto deseti minut se divák nenudí, autorka jej dokonce nutí zaujímat stanoviska. To když s herečkou prochází její kariéru včetně dramatických politických události v šedesátých a sedmdesátých letech, kdy režim vyvíjel zejména na populární osobnosti tlak, aby mu veřejně projevovaly loajalitu. Stavěl je tím přes těžko řešitelné dilema. „Nerada vynáším soudy, ale zároveň jsem nechtěla nic zamlčet,“ říká Remundová. „Proto nechybí napříklaf zmínka o mámině roli v dobově poplatném filmu Bouřlivé víno. Divák ať se sám…