Japonsko mění kvůli agresivitě Číny a Ruska přístup k národní bezpečnosti
Publikováno: 22.7.2023
ANALÝZA / Japonská administrativa zveřejnila tři dokumenty, které reagují na stále napjatější bezpečnostní prostředí a popisují Čínu jako vážný zdroj obav. Japonsko též reaguje na válku Ruska proti Ukrajině a zdůrazňuje budování spojenectví s podobně smýšlejícími zeměmi, jako je například Česká republika, a posilování vlastní obranné pozice. Už 16. prosince 2022 schválila administrativa japonského premiéra Kišida tři dokumenty týkající se bezpečnosti: Národní bezpečnostní strategii (2022 NSS), která definuje dlouhodobou bezpečnostní politiku Japonska na příští desetiletí v návaznosti na předchozí NSS z roku 2013 vypracovanou administrativou Šinzóa Abeho; Národní obrannou strategii (2022 NDS), která nastiňuje obrannou strategii, zejména s ohledem na bezpečnostní strategii; a Program budování obrany (DBP), který zavádí postupy pro nákup vybavení potřebného k realizaci obranné strategie. Kišidova administrativa popisuje tyto tři dokumenty jako „zásadní změnu praxe“ v japonské poválečné bezpečnostní politice, přičemž zachovává „senshu boei“ (politiku zaměřenou výhradně na obranu), která byla základním principem poválečné obranné politiky Japonska od založení Japonských sil sebeobrany v roce 1954. Vytvoření „hangeki noryoku“ (schopnosti protiúderu) bylo japonskými i zahraničními médii označeno za zásadní změnu v poválečné bezpečnostní politice. Za zmínku však stojí i další informace. Vysvětleme si zde vnímání posledních hrozeb popsané v dokumentech a různá opatření, která byla nakonec zavedena (v zájmu toho, aby se Japonsko stalo „normálním státem“) a která Tokio ve jménu svého poválečného pacifismu dobrovolně neuplatňovalo, a to i poté, co Washington upozornil na to, že taková opatření jsou nezbytná pro posílení obrany Japonska. Důležité je také to, že Česká republika je poprvé zmíněna v dokumentech…