Jaroslav Krátký, pozapomenutý hrdina z výsadku Karas, se aktivně účastnil Slovenského národního povstání
Publikováno: 9.10.2023
V neděli uplynulo 112 let od okamžiku, kdy se v rodině učitele a bývalého legionáře Karla Krátkého a Marie (roz. Jičínské) ve Střížově narodil 8. října 1911 syn Jaroslav, jenž se v době druhé světové války stal jedním z mužů vycvičených ve Velké Británii, kteří byli vysláni na území vlasti, aby bojovali proti nacistům v jejich týlu. Jaroslav Krátký bojovou misi nepřežil, ale do historie se svojí činností zapsat stačil. Poté, co Jaroslav vychodil školu, vystudoval v roce 1931 gymnázium v Třebíči a v témže roce byl odveden a nastoupil vojenskou službu u pěšího pluku 31 v Jihlavě. Odtud byl zakrátko přeložen do školy pro důstojníky dělostřelectva v záloze a přemístěn k dělostřeleckému pluku 2 v Plzni. V roce 1932 byl přijat ke studiu na vojenskou akademii v Hranicích a v roce 1934 byl odvelen k dělostřeleckému pluku 6 ve Znojmě. V československé armádě působil až do jejího rozpuštění po okupaci v březnu 1939. Se zánikem republiky a s nacistickou okupací završenou vyhlášením protektorátu Čechy a Morava se nesmířil a v polovině roku 1939 odešel ilegálně do Polska a následně do Francie, kde vstoupil do francouzské armády a stal se příslušníkem 6. pluku dělostřelectva v Dakaru. Do československé armády se vrátil v lednu 1940 a byl zařazen jako velitel čs. dělostřeleckého pluku 1. Na lodi Viceroy of India se po pádu Francie dostal do Velké Británie, kde byl vybrán do výcviku pro zvláštní úkoly ve vlasti. Výcvik zdárně absolvoval, včetně jeho parašutistické části. Proto velení uvažovalo o jeho leteckém vysazení do protektorátu, ale nakonec byl v rámci pozemním operace s názvem Karas odeslán na Střední východ, odkud se později dostal na Slovensko, kde…