Je Maďarsko trojským koněm Ruska?

<p><img width="1750" height="984" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/04/F201501140967401.png" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="ČTK" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/04/F201501140967401.png 1750w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/04/F201501140967401-300x169.png 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/04/F201501140967401-1024x576.png 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/04/F201501140967401-768x432.png 768w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/04/F201501140967401-1536x864.png 1536w" sizes="(max-width: 1750px) 100vw, 1750px" /></p><p class="p1">Když v roce 1991 vznikla Visegrádská skupina, byl to projev středoevropského entuziasmu, reprezentovaného například Václavem Havlem, po rozvalu sovětsko-ruského impéria. Hlavním účelem byla koordinace vstupu Maďarska, Polska a Československa (později Česka a Slovenska) do západních struktur – do NATO a EU. Stanovené úkoly byly počátkem nového tisíciletí naplněny, a tak Visegrád čili V4 začal hledat svůj nový a prohloubený smysl.</p> <p class="p3">Ačkoliv se skupina V4 tvářila, že reprezentuje střední Evropu a artikuluje v EU a NATO její zájmy, nikdy nešlo o víc než přátelskou konzultační platformu především s kulturně-politickým programem. V4 nefungovala jako výrazně iniciativní zahraničněpolitický aktér. Zejména pro Polsko s jeho sebevědomím regionální velmoci to byl vždy jen jeden z mnoha nástrojů, jak prosazovat své národní zájmy. Jako skutečné partnery vnímalo Spojené státy, Německo a Francii, takže jeho připravenost pragmaticky opustit neformální dohody s Českem, Maďarskem a Slovenskem byla značná. Vlastně to můžeme považovat za doklad komplexnosti polské diplomacie, která se tradičně projevuje jako dobře připravený hráč.</p> <p class="p4">Odlišná byla pozice tří menších zemí V4. Slovensko neustále v nějaké formě dobíhalo své partnery, zatímco Česko spíše reagovalo na aktuální výzvy, aniž by se zajímalo o širší kontext, nebo přicházelo s vlastními projekty. Jakýmsi volným radikálem bylo naopak Maďarsko, tehdy se ještě vyznačující politickým i ekonomickým liberalismem a touhou co nejrychleji se vrátit do svého civilizačního domova, na Západ.</p> Orbán jede za Putinem <p class="p3">Architektura V4 se začala významně proměňovat koncem první dekády ­21. sto­letí, přičemž nové trendy sem vnášelo i Česko, jehož prezidentem se stal Václav Klaus. Ten jako premiér veřejně pohrdal Visegrádem, aby se najednou transformoval v jeho podporovatele. Symbolickým předělem byl už rok 2007, kdy od ruského prezidenta Putina obdržel Puškinovu medaili. Ještě v roce 2008 se sice formálně zasazoval o radar v Brdech, který měl být součástí infrastruktury NATO, ale ve stejném roce, v reakci na invazi Ruska do Gruzie rozjel podivnou proruskou show, v níž z války obviňoval Gruzínce. To Orbán, který byl tehdy v opozici,...</p>

Publikováno: 7.4.2022

ČTK

Když v roce 1991 vznikla Visegrádská skupina, byl to projev středoevropského entuziasmu, reprezentovaného například Václavem Havlem, po rozvalu sovětsko-ruského impéria. Hlavním účelem byla koordinace vstupu Maďarska, Polska a Československa (později Česka a Slovenska) do západních struktur – do NATO a EU. Stanovené úkoly byly počátkem nového tisíciletí naplněny, a tak Visegrád čili V4 začal hledat svůj nový a prohloubený smysl.

Ačkoliv se skupina V4 tvářila, že reprezentuje střední Evropu a artikuluje v EU a NATO její zájmy, nikdy nešlo o víc než přátelskou konzultační platformu především s kulturně-politickým programem. V4 nefungovala jako výrazně iniciativní zahraničněpolitický aktér. Zejména pro Polsko s jeho sebevědomím regionální velmoci to byl vždy jen jeden z mnoha nástrojů, jak prosazovat své národní zájmy. Jako skutečné partnery vnímalo Spojené státy, Německo a Francii, takže jeho připravenost pragmaticky opustit neformální dohody s Českem, Maďarskem a Slovenskem byla značná. Vlastně to můžeme považovat za doklad komplexnosti polské diplomacie, která se tradičně projevuje jako dobře připravený hráč.

Odlišná byla pozice tří menších zemí V4. Slovensko neustále v nějaké formě dobíhalo své partnery, zatímco Česko spíše reagovalo na aktuální výzvy, aniž by se zajímalo o širší kontext, nebo přicházelo s vlastními projekty. Jakýmsi volným radikálem bylo naopak Maďarsko, tehdy se ještě vyznačující politickým i ekonomickým liberalismem a touhou co nejrychleji se vrátit do svého civilizačního domova, na Západ.

Orbán jede za Putinem

Architektura V4 se začala významně proměňovat koncem první dekády ­21. sto­letí, přičemž nové trendy sem vnášelo i Česko, jehož prezidentem se stal Václav Klaus. Ten jako premiér veřejně pohrdal Visegrádem, aby se najednou transformoval v jeho podporovatele. Symbolickým předělem byl už rok 2007, kdy od ruského prezidenta Putina obdržel Puškinovu medaili. Ještě v roce 2008 se sice formálně zasazoval o radar v Brdech, který měl být součástí infrastruktury NATO, ale ve stejném roce, v reakci na invazi Ruska do Gruzie rozjel podivnou proruskou show, v níž z války obviňoval Gruzínce. To Orbán, který byl tehdy v opozici,...

Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace