Je těžké být Rusem. Když se vize „překrásného Ruska budoucnosti“ střetává s drsnou realitou
Publikováno: 6.9.2025
ESEJ / Před sto lety, na konci srpna 1925, se narodil ruský spisovatel Arkadij Strugackij. Spolu s bratrem Borisem napsali v 60. až 80. letech minulého století několik desítek románů a povídek, které je proslavily po celém světě a udělaly z bratří Strugackých pravděpodobně nejvýznamnější ruské spisovatele, kteří se kdy věnovali žánru sci-fi. Arkadij zemřel v roce 1991, dva měsíce po pádu komunistického režimu v Rusku, o osm let mladší Boris odešel v roce 2012. Jeden z nejznámějších románů bratří Strugackých se jmenuje „Je těžké být bohem“. Byl napsán v roce 1964, české vydání vyšlo o devět let později. Jeho děj se odehrává v budoucnosti na planetě Arkanar, kde existuje civilizace hodně připomínající evropský středověk. Mezi místními působí progresoři, agenti Země, kde v té době již zvítězil komunismus, který Strugačtí zamlada, stejně jako mnoho lidí jejich generace, interpretovali jako společnost založenou na svobodné práci, spravedlnosti a solidaritě. Progresoři, kteří se vydávají za arkanarské šlechtice, vědce, obchodníky a jiné vlivné osobnosti, se snaží postupně posouvat tuto civilizaci směrem k lepšímu a důstojnějšímu životu. Moc se jim to však nedaří. K moci se dostává diktátor don Reba a jemu oddané „šedé šiky“ skládající se z bezskrupulózních kariéristů a propagandou zblblé lůzy. Tím ale problémy nekončí: „šedí“ jsou brzy vystřídáni „černými“, náboženskými fanatiky prosazujícími naprosté tmářství. Hlavní hrdina, progresor působící pod jménem don Rumata z Estoru, proti nim statečně bojuje, ale je poražen a musí být z Arkanaru evakuován na Zemi. Pozvolna změnit život cizí společnosti, která odmítá pokrokářské snažení, se ukazuje jako nemožné. „Bohové“, kterými se moudří progresoři občas cítili být, zůstávají bezmocní. Po šedých vždy…