Je to noční můra, zoufají si akcionáři obřího německého podvodu. Píší i Merkelové
Tisíce akcionářů doplatily na krach "hvězdné" firmy Wirecard. Obelhali nás, stěžují si kancléřce Angele Merkelové i soudům. Zatím ale marně.
Publikováno: 7.6.2021
Společně s pověstí firmy padala i hodnota jejích akcií. Kdysi se obchodovaly v přepočtu za více než 5000 korun za kus, nyní mají hodnotu necelé desetikoruny. "Zažívám nepochopitelnou noční můru," píše jeden z investorů. "Musela jsem prodat auto, můj byt jde do dražby," svěřuje se další. "Moje úspory jsou pryč, nevím, co dělat," dodává třetí.
Dopisy, které na kancléřství v Berlíně v červnu loňského roku doputovaly, nyní publikoval list Süddeutsche Zeitung. Ten se případu Wirecard věnuje dlouhodobě.
Firma s podivným provozním ředitelem, který měl blízko k tajným službám několika států a chtěl budovat žoldáckou armádu v Libyi, loni vyhlásila bankrot. Vyšlo najevo, že v účetnictví chybí asi 1,9 miliardy eur, tedy více než 50 miliard korun. Nejspíš ani nikdy neexistovaly.
O Wirecard se dlouho hovořilo jako o nevídaně úspěšném zástupci německého technologického a bankovního sektoru. Zákazníkům nabízel zpracování on-line plateb a další finanční služby - jak pomocí kreditních a debetních karet, tak i přes mobilní aplikace. Krátce před kolapsem měl například zajistit moderní systém platby za jízdné v moskevském metru.
K tomu už ale nedošlo. Po zjištění, že firma falšuje účetnictví a finguje tím velké zisky, se zhroutil celý pracně budovaný "domeček z karet", jak společnost nyní popisují média. Bývalé vedení Wirecard čelí vyšetřování i kvůli organizovanému podvodu, zpronevěře a manipulaci s akciovým trhem. Jeden ze dvou někdejších šéfů firmy sedí od loňského léta ve vazbě, druhý, Rakušan českého původu Jan Maršálek, je na útěku.
Kdo za krach může?
Kromě mnoha rysů napínavé kriminálky je ale osud Wirecard i příběhem zklamaných nadějí a potenciálně zničených životů - právě těch lidí, kteří na úspěch firmy vsadili i stovky tisíc eur a kteří se ve svém zoufalství obrátili až na kancléřku Merkelovou.
Ztráty spojené s krachem Wirecard se odhadují v přepočtu na 80 miliard korun a v insolvenčním řízení se o své peníze přihlásilo více než 40 tisíc akcionářů. Šance, že se dočkají nějakého odškodnění, jsou ale velmi malé, píše nyní Süddeutsche Zeitung.
Možnosti obrátit se v boji o úspory na soud zatím využily stovky vkladatelů. Protistranou je v tomto případě auditorská firma Ernst & Young, která měla účetnictví Wirecard kontrolovat. Až do roku 2019 ale neodhalila žádný problém, ten nastal až 18. června loňského roku, kdy odmítla podepsat pravidelnou účetní závěrku společnosti. Kolaps firmy i hodnoty jejích akcií pak byly otázkou několika dní.
Podle akcionářů měly ale kontroly odhalit obří podvodné machinace dříve. Například zfalšované důkazy o miliardách, které měly být podle manažerů uložené na kontech filipínských bank.
Prvních šest rozsudků v těchto soudních sporech nedávno padlo a všechny jsou ve prospěch auditorů. Jejich smlouvy s Wirecard totiž nepřipouští finanční nároky třetích stran - tedy těch lidí, kteří do akcií firmy vložili své peníze. Museli by dokázat, že auditoři "zanedbali své povinnosti a jednali aspoň zčásti záměrně", uvádí německý list. Tedy že v Ernst & Young věděli, že firma podvádí, ale nic s tím nedělali.
Všichni stáli za Wirecard
Samotná Ernst & Young hovoří o "komplexním konspiračním podvodu", který nemohl být odhalen ani "rozsáhlými kontrolami". A je pravdou, že kromě soukromé auditorské firmy se za bezproblémovost Wirecard v minulosti opakovaně zasazovali také němečtí regulátoři a vrcholní politici - v jednom případě včetně samotné Merkelové. Podpora z těchto míst byla tak velká, že když v roce 2019 novináři britského listu Financial Times na možné nesrovnalosti začali upozorňovat, podal příslušný kontrolní úřad trestní oznámení na ně, nikoliv na vedení Wirecard.
Možná selhání teď řeší i speciální vyšetřovací výbor německého parlamentu. Svou závěrečnou zprávu by měl předložit už tento týden. Žaloby akcionářů, kteří se o své ztráty mohou hlásit až do konce roku 2023, nejspíš skončí před ústavním soudem v Karlsruhe.