Jedinou Putinovou taktikou je teror proti civilistům, ale Ukrajinu zlomit nedokáže, prohlásil ministr Dmytro Kuleba

<p><img width="1920" height="1277" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/03/Dmytro_Kuleba_4.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="AdobeStock" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/03/Dmytro_Kuleba_4.jpg 1920w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/03/Dmytro_Kuleba_4-300x200.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/03/Dmytro_Kuleba_4-1024x681.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/03/Dmytro_Kuleba_4-768x511.jpg 768w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/03/Dmytro_Kuleba_4-1536x1022.jpg 1536w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/03/Dmytro_Kuleba_4-640x426.jpg 640w" sizes="(max-width: 1920px) 100vw, 1920px" /></p><strong>Útok na most v Kerčském průlivu, spojený s ruskými vojenskými neúspěchy a částečnou mobilizací, vyvolává i v Rusku kritiku armádního velení a ozývají se i hlasy proti samotnému Putinovi. Kreml se rozhodl zareagovat brutálně a začal cíleně ostřelovat civilní cíle v ukrajinských městech daleko od míst bojů, a to včetně metropole Kyjeva.</strong> Kreml také oznámil, že po sérii neúspěšných bojů proti ukrajinské protiofenzivě převzal velení nad „zvláštní vojenskou operací“ armádní generál Sergej Surovikin, který je známý svojí tvrdostí. Ta by zřejmě podle představ Moskvy měla zvrátit průběh války. Ruská proválečná nacionalistická komunita přivítala Surovikinovo jmenování s nadšením. Vidí totiž Surovikinovo povýšení jako důkaz, že Putin konečně vytváří jednotné velitelství pro kontrolu celé vojenské operace a že Surovikin může mít dokonce větší moc než náčelník ruského generálního štábu. Některé komentáře považují Surovikinovo jmenování za důsledek Putinovy ztráty důvěry v ruské ministerstvo obrany a generální štáb. Reorganizace vrchního velení však nevyřeší systémové problémy, které od začátku invaze brzdí ruské operace, logistiku, obranný průmysl a v neposlední řadě i špatně naplánovanou a prováděnou „částečnou“ mobilizaci. Navíc ani eskalace, konvenční i jaderná, nemůže vyřešit Putinovy ​​problémy. Pokud budou ruské síly schopny rozšířit své útoky na ukrajinské osady nebo kritickou infrastrukturu, nebo pokud bude Putin ochoten použít proti Ukrajině taktické jaderné zbraně, může jen doufat, že na chvíli odvrátí ukrajinské protiofenzívy. Jenže takové útoky neumožní jeho jednotkám dobýt Ukrajinu a dosáhnout cílů požadovaných extrémními provojenskými ruskými nacionalisty. Po útoku na Kerčský most rozpoutala ruská armáda další kolo zbytečného a brutálního násilí na civilním obyvatelstvu. Začala totiž masivně ostřelovat velká ukrajinská města, včetně Kyjeva. Na Kyjev ruští agresoři zaútočili prvně od 26. června. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko potvrdil útoky na centrální Ševčenkovský obvod a také útok na infrastrukturu v Darnitském a Dněprovském okrese Kyjeva. Podle předběžných údajů dopadla jedna z raket v Kyjevě poblíž pomníku Hruševského na ulici.  V centru hlavního města je zatím známo o 8 mrtvých a 24 zraněných. Rusové rovněž zaútočili raketami na Dněpropetrovsk, Lvov, Ternopil, Chmelnycký region ři Žitomyr. V mnoha místech se protivzdušné obraně podařilo rakety sestřelit, ale útok byl natolik masivní, že některé do cíle doletěly. Kvůli ostřelování je tak například Chmelnický region dočasně bez dodávek elekřiny, v dalších místech, například v regionu Sumy dochází k neočekávaným výpadkům. Ve Lvově byla místní teplárna donucena pozastavit provoz, protože neměla k dispozici dostatek elektrické energie. V Charkově došlo kvůli poškození zařízení kritické infrastruktury k výpadkům elektřiny a dodávek vody. Místní metro pozastavilo přepravu cestujících a všechny stanice fungují jako kryty pro obyvatelstvo. Stejně funguje i metro v Kyjevě, které poskytuje potřebnou ochranu před útoky raket. Podle zatím posledních zpráv z ukrajinské strany se podařilo protivzdušné obraně sestřelit 43 raket z celkového počtu 83 vypálených střel. Přes veškerou brutalitu útoků se však Ukrajinci nemíní vzdát, jak o tom svědčí prohlášení několika představitelů. „Mysleli jste, že nás vyděsíte? Mysleli jste si, že se Ukrajinci bojí teroru zbabělců zalezlých v bunkrech? Myslíte, že přestaneme? … Nebojíme se. Jsme jen stále naštvanější a přesnější. Tyto údery jen urychlí náš pohyb vpřed,“ <a href="https://nv.ua/ukraine/events/raketnye-obstrely-ukrainy-ermak-eti-udary-tolko-uskoryat-nashe-dvizhenie-vpered-novosti-ukrainy-50275689.html" target="_blank" rel="noopener">řekl</a> šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak. „Kreml a ruský gang! Svým ostřelováním v nás vyvoláváte jen vztek a opovržení! Žádný strach, žádná chuť cokoliv vyjednávat. Probouzíte v nás touhu zničit vás, teroristy, ať jste kdekoli – na ulicích i v bunkrech, na moři i na souši,“ <a href="https://nv.ua/world/geopolitics/raketnye-udary-rf-po-ukraine-danilov-rezko-obratilsya-k-kremlyu-novosti-ukrainy-50275684.html" target="_blank" rel="noopener">napsal</a> tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Olexij Danilov . „Jedinou Putinovou taktikou je teror proti mírumilovným ukrajinským městům, ale Ukrajinu zlomit nedokáže. To je také jeho odpověď všem „usmiřovatelům“ ve světě, kteří s ním chtějí mluvit o míru: Putin je terorista, který mluví s raketami,“ <a href="https://twitter.com/DmytroKuleba/status/1579369774827868160" target="_blank" rel="noopener">napsal</a> ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Řekl také, že přerušuje své turné po afrických zemích, vrací se do Kyjeva a již koordinuje se spojenci Ukrajiny solidární a rozhodnou odpověď Ruské federace na dnešní útoky.

Publikováno: 10.10.2022

AdobeStock

Útok na most v Kerčském průlivu, spojený s ruskými vojenskými neúspěchy a částečnou mobilizací, vyvolává i v Rusku kritiku armádního velení a ozývají se i hlasy proti samotnému Putinovi. Kreml se rozhodl zareagovat brutálně a začal cíleně ostřelovat civilní cíle v ukrajinských městech daleko od míst bojů, a to včetně metropole Kyjeva. Kreml také oznámil, že po sérii neúspěšných bojů proti ukrajinské protiofenzivě převzal velení nad „zvláštní vojenskou operací“ armádní generál Sergej Surovikin, který je známý svojí tvrdostí. Ta by zřejmě podle představ Moskvy měla zvrátit průběh války. Ruská proválečná nacionalistická komunita přivítala Surovikinovo jmenování s nadšením. Vidí totiž Surovikinovo povýšení jako důkaz, že Putin konečně vytváří jednotné velitelství pro kontrolu celé vojenské operace a že Surovikin může mít dokonce větší moc než náčelník ruského generálního štábu. Některé komentáře považují Surovikinovo jmenování za důsledek Putinovy ztráty důvěry v ruské ministerstvo obrany a generální štáb. Reorganizace vrchního velení však nevyřeší systémové problémy, které od začátku invaze brzdí ruské operace, logistiku, obranný průmysl a v neposlední řadě i špatně naplánovanou a prováděnou „částečnou“ mobilizaci. Navíc ani eskalace, konvenční i jaderná, nemůže vyřešit Putinovy ​​problémy. Pokud budou ruské síly schopny rozšířit své útoky na ukrajinské osady nebo kritickou infrastrukturu, nebo pokud bude Putin ochoten použít proti Ukrajině taktické jaderné zbraně, může jen doufat, že na chvíli odvrátí ukrajinské protiofenzívy. Jenže takové útoky neumožní jeho jednotkám dobýt Ukrajinu a dosáhnout cílů požadovaných extrémními provojenskými ruskými nacionalisty. Po útoku na Kerčský most rozpoutala ruská armáda další kolo zbytečného a brutálního násilí na civilním obyvatelstvu. Začala totiž masivně ostřelovat velká ukrajinská města, včetně Kyjeva. Na Kyjev ruští agresoři zaútočili prvně od 26. června. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko potvrdil útoky na centrální Ševčenkovský obvod a také útok na infrastrukturu v Darnitském a Dněprovském okrese Kyjeva. Podle předběžných údajů dopadla jedna z raket v Kyjevě poblíž pomníku Hruševského na ulici.  V centru hlavního města je zatím známo o 8 mrtvých a 24 zraněných. Rusové rovněž zaútočili raketami na Dněpropetrovsk, Lvov, Ternopil, Chmelnycký region ři Žitomyr. V mnoha místech se protivzdušné obraně podařilo rakety sestřelit, ale útok byl natolik masivní, že některé do cíle doletěly. Kvůli ostřelování je tak například Chmelnický region dočasně bez dodávek elekřiny, v dalších místech, například v regionu Sumy dochází k neočekávaným výpadkům. Ve Lvově byla místní teplárna donucena pozastavit provoz, protože neměla k dispozici dostatek elektrické energie. V Charkově došlo kvůli poškození zařízení kritické infrastruktury k výpadkům elektřiny a dodávek vody. Místní metro pozastavilo přepravu cestujících a všechny stanice fungují jako kryty pro obyvatelstvo. Stejně funguje i metro v Kyjevě, které poskytuje potřebnou ochranu před útoky raket. Podle zatím posledních zpráv z ukrajinské strany se podařilo protivzdušné obraně sestřelit 43 raket z celkového počtu 83 vypálených střel. Přes veškerou brutalitu útoků se však Ukrajinci nemíní vzdát, jak o tom svědčí prohlášení několika představitelů. „Mysleli jste, že nás vyděsíte? Mysleli jste si, že se Ukrajinci bojí teroru zbabělců zalezlých v bunkrech? Myslíte, že přestaneme? … Nebojíme se. Jsme jen stále naštvanější a přesnější. Tyto údery jen urychlí náš pohyb vpřed,“ řekl šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak. „Kreml a ruský gang! Svým ostřelováním v nás vyvoláváte jen vztek a opovržení! Žádný strach, žádná chuť cokoliv vyjednávat. Probouzíte v nás touhu zničit vás, teroristy, ať jste kdekoli – na ulicích i v bunkrech, na moři i na souši,“ napsal tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Olexij Danilov . „Jedinou Putinovou taktikou je teror proti mírumilovným ukrajinským městům, ale Ukrajinu zlomit nedokáže. To je také jeho odpověď všem „usmiřovatelům“ ve světě, kteří s ním chtějí mluvit o míru: Putin je terorista, který mluví s raketami,“ napsal ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Řekl také, že přerušuje své turné po afrických zemích, vrací se do Kyjeva a již koordinuje se spojenci Ukrajiny solidární a rozhodnou odpověď Ruské federace na dnešní útoky.
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace