Jedni ho nenávidí, podle jiných zabránil střetu velmocí. Zemřel nejmocnější ministr zahraničí USA
Publikováno: 30.11.2023
KOMENTÁŘ / Henry Kissinger je možná nejvýraznější postavou americké zahraniční politiky studené války. Jedni ho nenávidí a označují za válečného zločince, jiní ho vnímají jako racionálního zastánce realismu, který pomohl zabránit ozbrojenému střetu supervelmocí. Kissinger byl i v posledních letech života aktivním komentátorem mezinárodního dění. Vyjadřoval se například k válce na Ukrajině. Jeho pohled nebyl vždy v souladu s většinou a i když s ním člověk nesouhlasil, musel ocenit jeho vnitřní konzistenci a velký přehled. Rodina Henryho Kissingera do Spojených státech utekla před Hitlerem ve 30. letech 20. století. Přes prvotřídní vzdělání, které se Kissingerovi dostalo, se nikdy nedokázal zbavit zvláštního přízvuku, který prozrazoval jeho přistěhovalecký původ. Pro mnohé tak zůstal navždy tak trochu outsiderem. Koncert velmocí a logika realpolitik Kissinger byl jedním z nejvýznamnějších zastánců takzvané realpolitik, tedy představy, že všechny velmoci jsou racionálními hráči, které hájí svoje zájmy a je třeba hledat mezi nimi rovnováhu. Toto přesvědčení vycházelo především z jeho studia dějin Evropy 19. století. Svou dizertační práci věnoval rokům 1812 až 1822 a snaze ministrů zahraničí Rakouska a Spojeného království najít stabilní uspořádání Evropy po napoleonských válkách. Jeho vnímání studené války stálo z velké části právě na jeho znalostech dějin. Právě tato logika ho vedla k tomu, aby razil sbližování s Čínou. Proslul v tomto ohledu výrokem, že Amerika nemá žádné stálé přátele, či nepřátele, ale jen stálé zájmy. Jeho pragmatický přístup přerůstal podle mnohých jeho kritiků až ve vypočítavý cynismus. To se naplno projevilo, když se stal ministrem zahraničí ve druhé administrativě Richarda…