Jednoduchý stylař, co nemívá moc najeto. Ojetý Renault Captur neláká jen designem
Jako nový lákal Captur hlavně ženy a starší páry. S nimi toho většinou nenajezdil moc, což se v bazaru cení víc než roztomilý kukuč.
Publikováno: 28.8.2022
I po letech se musí uznat, že Captur vypadá dobře. Vysoký postoj budí dojem odvahy, ale zároveň má v sobě cosi roztomilého. Zvláště v sytějších barevných odstínech vyniknou napjaté a pulzující povrchy, za příplatek se dodávalo lakování dvoubarevné s kontrastní střechou.
Nastoupení dovnitř emoce poněkud zklidní. Tvary jsou jednodušší a materiály nezapřou původ v malém levném autě. To však Captur dohání prostorem. Sedí se vzpřímeněji než v Cliu, což při stejném rozvoru nechává cestujícím vzadu víc místa na nohy.
Překvapivě víc místa je i na šířku v loktech, za což Captur vděčí vypouklým dveřím. Celkem pohodlně se sem vejdou čtyři dospělí, což by v Cliu nešlo.
Golfu nebo Astře se malý šikula úplně nevyrovná. Celkově je interiér přece jen užší a strohý, ani měkká přední sedadla nejsou stavěná na delší cesty. Jediný srovnatelný parametr je objem kufru 377 litrů, který lze ještě o trochu zvětšit posouváním zadní lavice.
Ani jízda není bez kompromisů. Kombinace jednoduchého podvozku s vlečenou zadní nápravou a vyššího těžiště není vstupenka na božský komfort. Obzvlášť když se spojí se zbytečně krátkými zdvihy kol a tlumiči průměrné kvality. Ladiči Renaultu však odvedli dobou práci, že se vůz chová stabilně a čitelně.
Volba motorů je jednoduchá. Kdo jezdí hodně, tomu se vyplatí diesel 1.5 dCi. Úsporný, tichý a spolehlivý, ale po 150 tisících kilometrů běžným neduhům stáří neuteče. Varianta 66 kW táhne plynuleji zespoda než silnější 81 kW, která se k napnutým plachtám potřebuje pořádně rozdýchat.
Benzinový tříválec 0.9 TCe je ideální volbou pro kratší jízdy bez dynamických nároků. Mechanika je robustní a "blbuvzdorná", s jednoduchým vstřikováním MPI motor nemá sklony se zahltit karbonem, rozvodový řetěz, zdá se, vydrží věčně.
Navzdory nízkému výkonu se však musíte smířit se sedmilitrovou spotřebou a nepříjemně zdlouhavými reakcemi na plyn. V tomto ohledu jsou o něco lepší verze Euro 6 vyráběné od podzimu 2015.
Silnější benzin 1.2 TCe s přímým vstřikováním nedoporučujeme, není úsporný ani spolehlivý. Při nízké zátěži, jakou představuje courání po městě, se motor špatně ohřívá, benzin se sráží na podchlazených stěnách válců, naředí olej a špatně mazaný motor se zadře. Vzniklé vůle ve válcích nejdřív zvýší spotřebu oleje, což je důrazné varování.
Jinak je ovšem Captur tajnou volbou těch, kteří chtějí víc než malé auto, ale nepotřebují komfort plnohodnotného rodinného hatchbacku. Spojuje mechanickou jednoduchost podobnou Dacii s přece jen jemnějšími mravy a přidává sympaticky hravý zevnějšek.
Pětileté kusy začínající kolem 280 tisíc nevypadají levně, musíme se ale podívat, kolik mají najeto. Captur jakožto auto pro dámskou volenku a starší páry najede sotva deset tisíc ročně, s dieselem tak patnáct. Potvrzoval to i testovaný vůz z AAA Auto, který po pěti letech nejevil naprosto žádné známky opotřebení interiéru ani podvozku.