Jednotkou skromnosti je nově jeden turek. Její etalon velkoryse odmítl Hrad, o který ho nikdo neprosil
Publikováno: 12.7.2026
GLOSA / Filip Turek, muž úctyhodného zástupu funkcí (především těch, které nevykonává), přináší oběť nejvyšší. V nedělní debatě CNN Prima News teatrálně odvrhl prezidentskou kandidaturu. Skutečnost, že ho o ni dosud nikdo soudný neprosil, velkorysost tohoto státnického gesta nijak nesnižuje. Naopak. Ostatně, jedno prezidentství už doma má, byť jen to čestné, motoristické. Korunu téhle absurdní frašce nasadil, když s vážnou tváří odhalil skutečného arcimága politického marketingu: úřadující hlavu státu. Petr Pavel prý jede v kampani naplno. Volby jsou přitom až začátkem roku 2028. V geniálním turkovském vesmíru totiž prezident sprostě zneužívá svůj úřad k tomu, že ho... inu, vykonává. A protože se ptají i novináři, vede podle pana zmocněnce kampaň v podstatě každý, kdo zrovna neuhnul pohledem. Je to půvabná projekce. Přesně takhle totiž mluví člověk, který, jak sám říká, žádnou kampaň rozhodně, ale rozhodně nevede. Nekandidáta v praxi ostatně poznáte snadno. Denně točí dojemné pastýřské listy z kožených sedaček svých bouráků. U Xavera s posvátnou úctou odkýve, že na Hradě sedí aktivovaný bolševický agent. Portrét úřadujícího prezidenta rituálně nahradí Václavem Klausem a nechá se láskyplně oslovovat skoroministrem. Samá čistá, nezištná služba lidu, žádný marketing. Kdyby existovalo mistrovství světa v nekandidování, Filip Turek by si pro zlato dojel driftem. Roli jediného dospělého v místnosti tak musela vzít na svá bedra exministryně Jana Černochová. Její prohlášení „Ano, pan prezident má moji podporu, měl moji podporu a bude mít podporu", v němž stihla podporu poctivě vyčasovat ve všech třech časech, sice svou předvídatelností nezvedne ze židle nikoho, ale…