Jesličky jako revolta proti Habsburkům. Marie Terezie vzít lidem betlémy nedokázala
Publikováno: 23.12.2023
HISTORIE / Do širého okolí se rozléhají zvony, skalnatý kopec vedoucí ke skalní jeskyni osvětlují pochodně příchozích vesničanů. Na konci cesty vzhůru se jim naskytne úchvatný výjev – jeskyně zevnitř připomíná kapli, stojí v ní živý oslík i vůl, na jesličkách se senem si hoví kamenná soška maličkého Jezulátka. Přilehlé lesy se rozezní písněmi, od skal se odráží jásot nadšených lidí. Z malé italské vesničky Greccio se v tu chvíli stává nový Betlém. Ať už je betlém dřevěný, malovaný, z vosku či kamene, zpodobnění dva tisíce let starého příběhu o narození Ježíše Krista fascinuje a dojímá dodnes. Betlémy se staly nejen neodmyslitelným symbolem vánočního času, ale i míru, naděje a lásky. Původně zdobily jen chrámy a kostely, nakonec si našly cestu do domácností lidí věřících i nevěřících. A právě Česká republika ční na špičce světového lidového betlémářství, betlémy všech tvarů i velikostí lze v předvánočním čase najít téměř na každém rohu. Když ožije betlém Pět prkének z údajných Kristových jesliček vystavil už ve 4. století papež Liberius v římském kostele, dnešní bazilice Santa Maria Maggiore. Za zakladatele betlémářské tradice ale bývá považován až František z Assisi. Zakladatel žebravého řádu františkánů, který prosazoval chudobu, lásku k bližním a přísně asketický život, dostal jednoho dne nápad, jak den narození Ježíše Krista oslavit tak, aby se do něj mohli zapojit všichni – nejen bratři františkáni, ale i dospělí a děti, zvířata i sama okolní příroda. „Chceš-li, abychom blížící se slavnost Vánoc slavili u Greccia, pospěš si a pečlivě obstarej, co ti říkám.