Jiří Padevět: Vždycky se našel nějaký pasák nenávisti či její roztleskávač
Publikováno: 6.5.2025
Ředitel Nakladatelství Academia Jiří Padevět se do povědomí veřejnosti zapsal nejen jako milovník historie, o které umí poutavě psát i vyprávět, ale také jako vtipný glosátor politického života, jenž ve svých příspěvcích na sociálních sítích dokáže trefit přímo do černého. Začátkem května mu vychází kniha Postoloprty o poválečném masakru sudetských Němců, na podzim pak chystá průvodce po zaniklých obcích a připravená je také sbírka jeho povídek. Povídali jsme si s ním nejen o historii, knížkách či politice, ale také o tom, jak na základě znalosti lidských dějin vnímá lidstvo jako celek. Slavíme osmdesát let od konce druhé světové války, ale za humny zuří další válka. Je to důvod, proč si právě teď konec druhé světové války připomínat o to důrazněji? Myslím, že si máme připomínat důrazněji, že válka jako fenomén existuje. A jsem přesvědčen, že lidé z našeho okruhu to dělali, dělají a dělat budou. Že válka prostě není jen historie, něco, co skončilo v květnu 1945, ale že v Evropě, byť si to neradi přiznáváme, byly konflikty i poté. Teď ruská agrese proti Ukrajině, předtím velice krvavý rozpad Jugoslávie. Ale já třeba považuji v podstatě za občanskou válku i to, co se dělo v Německu v 70. letech okolo Frakce Rudé armády nebo v Irsku okolo IRA či ve Španělsku okolo ETA. Byť v porovnání s konvenční válkou je to samozřejmě „menší“, ale je to ozbrojený konflikt, jenž se bohužel týká i civilistů. Násilí ve veřejném prostoru bylo přítomné vždycky. Rozhodně neříkám, že bych chtěl, aby bylo. Nicméně s tím, že vypukne násilí, prostě musí počítat kdokoliv, kdykoliv, kdekoliv na světě. Kdo si ale dokázal před dvaceti lety představit současnou ruskou agresi?…