Jižní Morava jako Chorvatsko. Česku hrozí nové extrémy, horší sucha i povodně

#Domácí

Publikováno: 23.9.2021

Málokterá obec odnesla letošní výkyvy počasí v Česku tak jako jihomoravské Dolní Bojanovice. V červnu ji zasáhly silné bouřky doprovázené přívalovým deštěm a kroupami. Jindy klidný potok Prušánka se vylil do okolí, ulicemi tekl téměř metr vody. Povodeň odnášela auta, vinné sklepy přikryla vrstva bahna, kroupy o velikosti husích vajec rozbíjely střešní okna a ničily úrodu vinařům. 

"Zasahovalo sedmnáct jednotek hasičů, lidé utrpěli škody v řádu milionů," vzpomíná starostka Eva Rajchmanová (KDU-ČSL) s tím, že o pár dní později se obci jen těsně vyhnulo ničivé tornádo. Dolní Bojanovice přitom nejsou v povodňové oblasti; záplavy obec nezažila už 20 let.

Předchozích šest let přitom Dolní Bojanovice řešily opačný problém - voda nebyla vůbec. Slunce vysušilo trávu dožluta, na vyprahlých polích půda popraskala a zemědělská produkce zůstala ochromena. Okolní lesy zeslábly a napadl je kůrovec. Obdobná situace byla na mnoha dalších místech v Česku i v celé Evropě.

Miliardové škody zemědělců

Zkušenosti z Dolních Bojanovic jsou jedním z příkladů extrémních výkyvů počasí posledních let. Sucha, která zemi zasáhla v letech 2015 až 2019, nemají podle výzkumníků v moderní historii obdoby. "Ne že bychom předtím neměli sucha, ale takto dlouhá jsme za dobu pozorování od začátku 20. století nenaměřili," uvádí Jan Daňhelka, ředitel pro hydrologii Českého hydrometeorologického ústavu.

Srážky ve zmiňovaném období ani jednou nepřekročily normál z let 1991 až 2010. V roce 2015 byl roční úhrn srážek na 78 procentech normálu, v roce 2018 klesl na 76 procent. Teploty oproti tomu stoupaly. V roce 2015 byla průměrná roční teplota vzduchu 1,5 stupně nad normálem, o tři roky později 1,7 stupně.

Dopady sucha jsou značné. S tím, jak vody ve studních a dalších zdrojích ubývalo, zakazovaly obce větší odběry nebo třeba zalévání a napouštění bazénů. Místy se stávalo, že netekla ani voda z kohoutků. A nastávaly takové situace jako třeba v Přišimasích na Kolínsku, kdy musel kadeřník během období sucha v létě 2018 zaběhnout do obchodu, aby mohl lidem domýt vlasy narychlo zakoupenou balenou vodou.

O úrodu přicházeli zemědělci. Největší škody postihly obilí, cukrovou řepu, chmel i krmné plodiny. Za rok 2018 vyčíslila Agrární komora ČR škody na 11 miliard korun. Stát rozdělil kompenzace, farmářům ale vynahradily jen malou část, v uvedeném roce dvě miliardy. Další 13,5 miliardy stála ministerstvo životního prostředí mezi lety 2014 a 2020 opatření v boji proti suchu.

Na problémy spojené se suchem i povodněmi je navíc česká zemědělská krajina velmi náchylná. V dobách komunistického Československa se pole zcelovala a zvětšovala, až vznikly rozlehlé lány bez remízků a mezí. Krajina ztratila svou přirozenou "mozaikovitost" se systémem potoků a tůní, který pomáhal zadržovat vodu.

"Tehdejší režim se snažil zefektivnit práci na poli a zároveň snížit počet lidí, kteří ji vykonávali," říká profesor Miroslav Trnka, bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. Zemědělci se také potýkali s jiným klimatem než dnes, krajinu se snažili spíš odvodnit. "Klima posledních 30 let se vymyká čemukoliv, na co byla naše pole stavěna," zdůrazňuje Trnka.

Půl roku bez zelené trávy

Na jižní Moravě byl v suchých letech problém znát nejvíce. "Od května do podzimu jsme nevěděli, jak vypadá zelená tráva. Ve všech tocích ubývalo vody, lidé, kteří zásobují rodinné domky ze studní, měli velké problémy," popisuje starosta Kozlan na Vyškovsku Karel Pospíšil (nezávislý).

"V lesích nebyly podmáčené plochy a z artézských vrtů nevyvěrala voda," doplňuje starostka Vacenovic na Hodonínsku Jana Bačíková (ODS).

Vyprahlé trávníky a rozpukaná pole popisuje také starostka Morkůvek na Břeclavsku Brigita Petrášová (nezávislá). "Celé léto byla téměř prázdná požární nádrž. Za poslední dvě desetiletí úplně vyschlo jezírko v lese," upozorňuje.

Obce, firmy i jednotlivci žádali řešení, a sucho se po roce 2015 začalo výrazněji objevovat v předvolebních programech. Do té doby se mu strany věnovaly jen letmo. 

Změny směrem k zodpovědnějšímu hospodaření s vodou má ve svém programu několik stran i letos. Nejpodrobněji se mu věnují koalice Spolu, tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, a také Piráti se starosty. "O sucho se zajímá většina stran, ale jenom do té míry, jak to cítí u svého elektorátu," říká Trnka.

Suché období skončilo v roce 2020. Úhrn srážek se dostal na 114 procent normálu a teploty přestaly překonávat rekordy. Letos trend pokračuje.

Může se zdát, že je Česko z nejhoršího venku. Odborníci ale upozorňují, že většina modelů odhaduje pravý opak: sucha budou čím dál častější a výraznější. Stejně jako druhá strana extrému - povodně. "Vysoké teploty vytvářejí prostor jak pro větší sucho, tak pro záplavy. Teplejší atmosféra pojme víc páry, odebere ji půdě a vegetaci, současně vzniká potenciál silnějších srážek," varuje bioklimatolog Miroslav Trnka.

Upozorňuje také na to, že při hodnocení klimatických změn je potřeba nesoustředit se jen na Česko. Letos tu byly teploty v normálu a srážky průměr převyšovaly, jiné části Evropy se ale potýkaly s nejhoršími suchy a horkými vlnami v historii. "Extrémní počasí se obrátilo do středomořské oblasti," vysvětluje.

A upozorňuje, že Německo zasáhly nejhorší povodně za téměř 60 let. "To není tak daleko od nás. Studie jasně ukazují, že budou povodně ve střední a západní Evropě kvůli změně klimatu větším rizikem," říká Trnka.

Jižní Morava bude připomínat Chorvatsko

V budoucích desetiletích by podle expertů mohla sucha zásadně změnit tvář české krajiny. Podle Trnky se klima jižní Moravy stále více blíží Chorvatsku. Podle predikcí, které zveřejňuje web klimatickazmena.cz, by na místě mohly průměrné letní teploty do roku 2090 stoupnout na 22 až 23 stupňů, tedy o tři až čtyři stupně víc, než jaký byl normál mezi lety 1981 a 2010.

Změna je ale znát už dnes, například na plodinách, kterým se na jižní Moravě daří. "Máme tam kukuřici, slunečnici. Stejně jako vinařství. Lidé běžně pěstují fíky. A sousední Rakousko se díky změně klimatu stalo významným producentem sóji," uvádí Trnka. Tradičním druhům, jako jsou mezi stromy třeba lípy, se naopak podle starostů dotázaných obcí uchytit nedaří.

Zatímco se obyvatelé jižní Moravy i dalších oblastí zasažených suchem mohou letos znovu radovat ze zdravě zelené trávy, v některých místech se negativní trend vůbec nezměnil. Zejména lesy jsou zdevastované suchem a související kůrovcovou kalamitou. "Zmizely větší plochy, než jsme schopni zalesnit. Jizva v krajině zůstane," dodává bioklimatolog.

Zemědělství ohrožuje i eroze půdy. Při prudkých přívalových deštích nestíhá suchem ztvrdlá půda vodu nasát, ta odtéká pryč a z polí odnáší úrodnou část, ornici. Podle vládní zprávy o stavu životního prostředí tím byla v roce 2019 ohrožena více než polovina zemědělské půdy v Česku. Podle údajů ministerstva tak déšť každý rok spláchne asi 21 milionů tun nejcennější půdy za více než čtyři miliardy korun.

Nejen tůně a remízky

Vědci upozorňují, že nyní je důležité nepromarnit čas a na budoucí etapy sucha se připravit. Jedním z klíčů je podpořit vsakování vody v zemědělské krajině, to zvýší její odolnost proti suchu a pomůže zmírnit potenciální záplavy. Pomoci by k tomu mělo dělení rozsáhlých ucelených ploch, jejich drobení na menší.

Citovaný Miroslav Trnka z Akademie věd je přesvědčený, že se Češi ze suchých let leccos naučili. "Například to, jak je důležité mít predikční systém, kdy jsme na základě pozorovaných jevů schopní odhadnout, co nás čeká v příštích letech," říká. Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu zase chválí, že se podařily první kroky, které vodohospodáři řadu let marně doporučovali. Mezi ně patří koncepce boje proti suchu a novelizace vodního zákona.

Řada obcí buduje tůně, remízky nebo rybníky, které vodu pomáhají zachytit. Část zemědělců si zase osvojuje šetrnější technologie. Podle Trnky by měl stát takové hospodáře zvýhodňovat, ať už na daních, nebo pomocí dotací. "Voda bude v některých obdobích relativně vzácnou komoditou. Kdo to pochopí dřív, může na tom vydělat nebo neutrpí takovou škodu," říká vědec.

Daňhelka zdůrazňuje, že neexistuje jednoduché opatření, které by situaci vyřešilo. Je nutné řešení poskládat z mozaiky mnoha doplňujících se kroků. "Není to tak, že když nám někde chybí voda, tak se udělá tůňka, jinde nádrž a máme vyřešeno," upozorňuje.

Když je sucho, je pozdě kopat studny

Experti varují před propadnutím dojmu, že je problém sucha již vyřešen. Podle Daňhelky u mnoha lidí zmizel pocit, že jde o urgentní věc. Přednost dávají problémům, které se na první pohled jeví jako palčivější.

Takový přístup je podle Trnky klimatologům dobře známý. "Zatímco v období sucha vydáváme obrovské prostředky na relativně neefektivní opatření, když nás sucho netrápí, nejsme ochotni na efektivní zvládnutí další epizody vynaložit ani zlomek snahy," vysvětluje. "Opatření teď sice nemusí vypadat jako prioritní, za deset let se ale ukáže jako velmi moudré. Když je sucho, je pozdě kopat studny," prohlašuje.

Video: V počasí nás čekají extrémy. Sucha budou delší a srážky možná rekordní, říká Trnka