Joe Biden chce podpořit americké elektromobily. Za jeho vlády jich ale moc nepřijede

#Auto

Publikováno: 13.11.2020

Když byl před čtyřmi lety zvolen Donald Trump, automobilky od něj očekávaly revizi extrémně přísných limitů skleníkových emisí vyhlášených Barackem Obamou. Šlo o ekvivalent pětilitrové spotřeby benzinu za každou značku včetně pick-upů do roku 2026.

Ve snaze jim vyhovět zašel Trump jako obvykle hodně daleko a způsobil spíš nejistotu. Příliš mírné cíle nemotivovaly další vývoj pokročilých technologií, do nichž se už většina automobilek stejně pustila. Jejich zástupci v červnu 2019 sami žádali Trumpa o kompromis a následné dohady spolu s pandemií nakonec vůbec neumožnily, aby byla revize schválena.

Joe Biden klade od začátku velký důraz na zelenou agendu a ve zpřísňování emisních limitů pro spalovací motory hodlá pokračovat. Kromě toho vyhlásil plán kompletní elektrifikace flotily státních služeb. To obnáší 640 000 aut civilních i vojenských agentur včetně 220 000 vozidel pošty. Přes 60 % z toho jsou pick-upy a dodávky.

V červenci pak přišel s návrhem šrotovného pro motoristy, kteří si koupí americký elektromobil. A zveřejnil ambiciózní odhad, že přechod na nové technologie přinese milion nových, dobře placených pracovních míst. Pohled na modelovou řadu, nejbližší plány domácích značek i výrobní logiku celé věci ale vrhají na jeho slova větší stín než případné dopady na státní pokladnu.

Američané v minulém čtvrtletí koupili 139 000 elektromobilů, z čehož drtivých 89 % připadá na Teslu. I když její prodeje dále porostou, její modelová řada ani cenová politika nemůže oslovit všechny.

Z tradičních domácích výrobců je nejdál General Motors. Pro americký trh má připraveno třináct elektrických modelů počínaje SUV a dvěma pick-upy GMC přes limuzínu a čtyři luxusní SUV se značkou Cadillac, dva kompaktní crossovery a dvě střední SUV Chevroletu a další dva crossovery s logem Buicku.

První potíž je však v tom, že většina z nich měla nabíhat během let 2023 až 2024 a pandemický útlum všechny termíny posouvá zhruba o rok. Tedy do doby, kdy už bude Biden v úřadu končit.

A zadruhé jen čtyři z těchto třinácti aut míří na většinového zákazníka - baterie jsou na opravdu lidová auta stále drahé. Což mimochodem už tři roky ukazuje zoufale neúspěšný kompaktní hatchback Chevrolet Bolt. Proti Tesle pocitově o polovinu chudší, ve skutečnosti levnější jen o 15 procent.

Ford ještě letos uvede crossover Mustang Mach-E, příští rok by měl následovat elektrický Transit a v létě 2022 dlouho očekávaný pick-up Ford F-150 namířený proti Tesle Cybertruck. 

Nejmenší Fiat Chrysler se soustředí na plug-in hybridní pohon, který právě uvádí do tří modelů značky Jeep. Čistě elektrický pohon plánuje jen u maličkého Fiatu Centoventi. Neoficiální informace naznačují, že bez ohledu na regulatorní tlak výrobce nedokáže jiný elektromobil uvést dřív než v roce 2025.

Bidenovy plány mezitím zpestří defilé vozů dovážených ze zahraničí. Po dvou modelech Volkswagenu i Audi, třech od BMW. Pět elektromobilů Mercedesu, další od Hyundai, Nissanu, Toyoty i Subaru. Jen pár z nich se bude vyrábět v USA, zatímco zmiňovaný Ford Mach-E se dováží z Mexika.

Trochu slibněji to vypadá s pick-upy, i když slibovanými termíny zamíchala pandemie. V polovině roku 2022 tak vedle Tesly Cybertruck dorazí i elektrický Ford F-150, GMC Hummer a také první model start-upu Rivian, s nímž spolupracuje General Motors.

Velkou otázkou ovšem zůstává jejich přijetí na trhu. Stále totiž platí, že čím těžší náklad a čím delší vzdálenost, tím méně výhod má bateriový pohon. Cybertruck bude asi o třetinu dražší než základní benzinový Ford F-150 a zatím nikdo nevyzkoušel, jestli opravdu ujede na jedno nabití 400 km i s přívěsem vezoucím dva plnokrevníky na Kentucky Derby.

Pick-upy s kapacitou baterií kolem 200 kWh také prověří nabíjecí síť. Tesla má s jejím budováním značný náskok, její uživatelé přesto o svátcích nebo nákupních horečkách čekají třeba pátí v řadě. A Cybertruck spotřebuje energie za tři nejmenší Tesly. Konkurenční veřejná síť Electrify America má zatím přípojek sedmkrát méně.

Legislativním tlakem může Bidenova administrativa významně ovlivnit vývoj v delším čase. Během jeho čtyřletého mandátu se ale trh neobrátí naruby. Zbrklé tlačení na pilu může přinést stejný efekt jako v Evropě: prodávání elektromobilů se ztrátou zaplatí zákazníci ostatních aut. A i kdyby v rámci šrotovného bylo co nakupovat, otevřená podpora domácích výrobků rychle narazí na pravidla volného trhu. A příliš nepomůže narušeným obchodním vztahům s Evropou.

Především však mávání americkým praporem nemůže zakrýt technologickou převahu asijských zemí ve vývoji i výrobě lithiových článků. Partnerem Tesly je Panasonic, General Motors staví podobný závod s korejskou firmou LG Chem. Její krajané ze Samsungu a SK Innovation budou v USA vyrábět lithiové články i pro Volkswagen. Žádná z technologií tedy není čistě americká a s podílem na know-how plyne do Asie i část zisků.

A jak to bude s milionem pracovních míst? Právě budovaná lithiová továrna General Motors zaměstná 1100 lidí. Korejská SK Innovation a Samsung dohromady asi tři tisíce a řádově vyšší nejsou ani počty u dodavatelů součástek. Do budoucna tato čísla samozřejmě porostou, s postupující elektrifikací však bude ubývat podstatně více míst v tradičních strojírenských oborech navázaných na spalovací motory. Ty dnes v Americe živí kolem 200 000 lidí.

Výsledkem všeho výše zmíněného tedy je, že Bidenovy sliby jsou nejen řádově mimo elementární matematiku, ale i v přímém rozporu s trendem, který prosazuje. Prvořadou starostí politika na jeho místě by měla být budoucnost lidi, kteří o práci v tradičních oborech přijdou. Chlácholení, že se americký autoprůmysl vrátí do starých kolejí, bychom spíš čekali od Donalda Trumpa.