Josef Šlerka: Konspirační teorie podkopávají důvěru v instituce. Nejde je zakázat nebo cenzurovat
Publikováno: 12.4.2024
ROZHOVOR / "Konspirační teorie plní ve světě nějakou smysluplnou funkci. I když jsou samy převážně lživé, pro svoje příjemce jsou důležité," říká Josef Šlerka, odborník na problematiku dezinformací a konspiračních teorií a vedoucí oboru Studia nových médií na Ústavu informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě UK. V rozhovoru pro deník FORUM 24 popisuje, kde se vlastně konspirační teorie berou, kdo jim věří a jak se s nimi dá bojovat. Co jsou vlastně konspirační teorie? Jak se dají definovat? Na to je celá řada názorů. Já patřím k těm, kteří se domnívají, že konspirační teorie obvykle vycházejí ze tří klíčových principů, které formují jejich základní strukturu. První z nich je myšlenka, že "nic není náhoda". Podle tohoto principu je svět řízen záměrem, a pojmy jako náhoda nebo shoda okolností jsou zcela opomíjeny. Je to jako by všechno, co se děje, bylo předem naplánováno a zamýšleno. Druhý princip je, že "nic není tak, jak se zdá". Tento princip vyjadřuje, že realita je často zkreslená nebo skrývána těmi, kteří stojí za konspiracemi. Existuje snaha o to, aby ti, kdo manipulují s pravdou, nebyli odhaleni, nebo aby vypadali v očích veřejnosti nevinně. A konečně, třetí princip, "vše je propojeno", vyplývá z přesvědčení, že vzhledem k absenci náhod můžeme v událostech najít vzorce a propojení. Konspirační teoretici tedy často věnují mnoho času a úsilí hledání souvislostí mezi různými událostmi a konspiracemi, což vede k odhalení zdánlivě zjevných vzorců. Jak tyto principy ovlivňují vnímání reality těmi, kdo věří v konspirační teorie? Tyto principy mohou výrazně zkreslit…