Jsem hůř než nikdo, jsem krysař. Unesené děti ze staré pověsti možná skončily na Moravě
Publikováno: 6.7.2024
HISTORIE / „Nejmenuji se, jsem nikdo. Jsem hůř než nikdo, jsem krysař.“ Těmito slovy se představuje cizinec v novele Krysař z pera spisovatele a politika Viktora Dyka. A možná ve skutečnosti byl doopravdy nikým, možná vůbec neexistoval. Přesto se tento muž s píšťalou stal legendou a příběh, který ho obklopuje, po celá staletí vábí historiky, umělce i všechny milovníky záhad. „Pískám občas na ni velmi smutné písně, písně všech krajů, kterými jsem prošel. A já prošel mnoha zeměmi; slunnými i ponurými, pláněmi a horami. Má píšťala zní tak tiše. Krysy slyší a jdou. Není takového krysaře mimo mne. Povím vám něco, cizinko, která se umíte tak zvonivě smáti. Nikdy jsem nepískal plným dechem; byl to vždy tlumený zvuk. Kdybych pískal plně, ne pouze krysy šly by za mnou…“ líčí Dyk v jednom ze svých nejčtenějších a nejznámějších prozaických děl. Dolnosaské městečko Hameln před 740 lety, na sklonku června 1284, postihla podle historiků doopravdy jakási tragédie. Pověst, která se poté v jeho uličkách následně zrodila, vypráví příběh o zradě, pomstě, morálních dilematech a důsledcích neplnění slibů. Přesné kulisy a průběh skutečných událostí však podléhají historickým výkladům i uměleckým zpracováním. A možná právě ta neznámá pravda na celém příběhu láká nejvíce. Všude samé krysy Píše se rok 1284. Hameln už podle pověsti celé roky trápí přemnožené krysy, radní jsou bezradní. Do města přichází jako na zavolanou neznámý vysoký muž v pestře barevných šatech, v ruce třímá stříbrnou píšťalu. Nikdo ho nikdy před tím neviděl, nikdo neví, kým je a odkud pochází. Tvrdí…