Jsou nejlepšími vojáky světa, ale teď jsou v nemilosti. Proč Británie stíhá členy SAS
Britská SAS je nejslavnější elitní jednotka na světě. Teď ale poprvé v dějinách čelí nedostatku mužů.
Publikováno: 19.11.2025
Muži z SAS bojovali v pouštích severní Afriky proti Rommelovi, za německými liniemi v Evropě, potom v řadě britských válek koloniálních válek (v Keni, Malajsii, Borneu, Ománu, Adenu), v Iráku proti Saddámu Husajnovi i v Afghánistánu proti Tálibánu. Široká veřejnost je ale zná především díky odvážným akcím při osvobozování rukojmí jako třeba na íránské ambasádě v centru Londýna v roce 1980. SAS ale také dlouhé desítky let vedla skrytou krvavou válku s teroristy z Irské republikánské armády (IRA). To všechno se teď mužům z SAS může vrátit.
Až 100 veteránů SAS ze Severního Irska, včetně důstojníků, čelí zdlouhavým vyšetřováním a možným trestním obviněním poté, co labouristická strana zrušila legislativu chránící vojáky. Tzv. Legacy Act z roku 2023 zajišťoval částečnou imunitu před stíháním pro vojáky zapojené v Severním Irsku a dalších konfliktních zónách. Nová labouristická vláda ho ale nahradila novým právním předpisem, Northern Ireland Troubles Bill, který otevřel cestu k vyšetřování několika incidentů, do nichž byly zapojeni muži z SAS. Kromě toho čelí několik důstojníků a poddůstojníků vyšetřování kvůli obviněním z mimosoudních poprav v Afghánistánu.
Mezi některými politiky to vyvolalo obavu ohledně náboru nových vojáků. Poslanec Stuart Anderson, sám bývalý voják, prohlásil, že tato "právní válka" je "hrozbou pro národní bezpečnost". Bývalý velitel SAS Richard Williams řekl: "Nikoho by nemělo překvapit, že vyhlídka na celoživotní vyšetřování snižuje počet dobrovolníků mezi důstojníky… Proč by se ti nejodvážnější a nejchytřejší vystavili pronásledování za to, že plní svou nebezpečnou a nezbytnou povinnost pro svou zemi?"
K Williamsovi se přidalo i devět bývalých generálů, kteří se vyslovili proti zacházení s veterány ze strany soudů a vlády. Bývalý velitel SAS dodal: "Pokud vojáci nevěří, že se za ně ministerstvo obrany postaví, vznikne destruktivní a toxická kombinace, která rozhodně nepřispívá k morálce a vojenské efektivitě."
V loňském roce odcházející náčelník generálního štábu armády sir Mark Carleton-Smith řekl, že poprvé ve své kariéře cítí, že "vojáci nevěří, že nebudou čelit celoživotnímu pronásledování".
Britská vláda se ke kauze nevyjádřila, protože (jak uvedlo ministerstvo obrany) "je dlouhodobou politikou po sobě jdoucích vlád nevyjadřovat se k britským speciálním silám".