Judit Pecháček, maďarská herečka ze Slovenska žijící v Česku: Praha je bublina, ale je mi v ní dobře
Publikováno: 12.3.2025
Je křehká, krásná, chytrá a zodpovědná. Na schůzku do kavárny mezi knihami přišla Judit Pecháček s malým zpožděním a trvala na tom, že mi na revanš zaplatí útratu. Byla neoblomná. Slovenskou herečku s maďarskými kořeny známe z různých projektů (třeba z Fair Play nebo Posledního závodu), poslední týdny na sebe poutá pozornost hlavně jako Klára v seriálu Děcko. V kinech ji můžeme vidět v novém filmu Tichá pošta, natočeném podle předlohy Jiřího Stránského, kde hraje roli maminky jednoho z kluků, kteří zachraňují sestřeleného letce. A za pár měsíců se objeví se sklenkou vína v ruce v česko-slovenské adaptaci úspěšného severského hitu Chlast, který má název Pod parou. Co vás oslovilo na scénáři Tiché pošty? Fakt, že je autorem Jiří Stránský? To také. Ale hlavně mě zaujalo, že příběh sledujeme přes několik dětí a že tu mají hlavní role. Díváme se na vývoj událostí jejich optikou. Ta dává i přes tísnivý válečný čas, v němž se film odehrává, určitou naději. Všechny děti byly úžasné, hrálo se s nimi dobře a bez potíží – i když se obvykle říká, že bývají před kamerou problematické. Máte ráda dobové příběhy? Mám. Jen si během natáčení člověk nemůže pomoci náhradními slovíčky, když mu občas nesedí dialog. Já samozřejmě jakékoli úpravy konzultuji nejdřív s režisérem. Ale na současný jazyk se napojíte snáz. V dobových filmech je to horší. Jak se díváte na to, že děti během války podnikly takhle nebezpečnou misi? Já být jejich máma, tak je zamknu v komoře. Myslím, že jim to ohrožení nedocházelo. Když se děti narodí do války, tolik to nevnímají, je to jediný svět, který znají. Ale maminka, již hraju, to má jinak,…