Kalamita na D8. Stát vyhrál miliardový soudní spor kvůli obřímu sesuvu půdy

#Domácí

Publikováno: 1.6.2022

Byla to jedna z největších přírodních pohrom na stavbě zadané a placené státem. V pátek 7. června 2013 se u Prackovic nad Labem na Litoměřicku pohnulo 400 tisíc metrů krychlových půdy, jež zavalily 200metrový úsek rozestavěné autostrády a zároveň strhly několik set metrů železnice. Stavba se kvůli tomu více než na dva roky zastavila.

Ředitelství silnic a dálnic a Správa železniční dopravní cesty spadající pod ministerstvo dopravy kvůli tomu chtěly po firmě Kámen Zbraslav, která provozuje nad dálnicí kamenolom, 1,037 miliardy korun jako kompenzaci. Podle obou organizací se zemina utrhla kvůli nezabezpečené činnosti kamenolomu.

Soudkyně z Obvodního soudu pro Prahu 5 Michala Dvořáková verzi ŘSD a SŽDC přijala. Ve středu rozhodla, že společnost Kámen Zbraslav je za devastující sesuv částečně odpovědná. Nařídila jí uhradit škodu ve výši 100 milionů korun.

Posudky v neprospěch státu

V průběhu šest let trvajícího sporu přitom soudem zadané odborné posudky přinesly poznatky spíše ve prospěch firmy. Podle expertiz došlo k sesuvu v důsledku tří základních příčin, z nichž klíčový byl zářez dálnice do svahu. Jinými slovy: Ředitelství silnic a dálnic nechalo autostrádu do terénu nevhodně umístit.

"Je třeba zdůraznit, že předejít sesuvu bylo možné jen vhodnou celkovou změnou projektového řešení (výstavby dálnice), nikoliv drobnými stavebními a odvodňovacími úpravami během stavby," stálo v jednom z posudků, jejž má Aktuálně.cz k dispozici. Podle expertů navíc ŘSD nereagovalo na opakované indicie blížícího se sesuvu adekvátně.

Vedle zářezu dálnice daly zeminu do pohybu také extrémní srážky v daném období a činnost kamenolomu. Jenže těžba kamene a špatné odvodnění svahu ze strany společnosti Kámen Zbraslav by podle expertů samy o sobě takový sesuv nezpůsobily. Zemina by se sice utrhla, ale v podstatně menším množství, jež by ani k dálnici nesestoupilo.

Znalci naopak konstatovali, že zásadní energii dostala půda od místa, kde se dálnice "zakousla" do terénu. Odtud sesuv začal a postupoval. "Kinematika pohybu a pozorované deformace (…) ukazují, že postupný rozvoj reziduální pevnosti (nejmenší míra odporu bránící sesuvu, pozn. aut.) od zářezu směrem vzhůru byl pro rozvoj sesuvu klíčový."

Sanace za 470 milionů

Společnost Kámen Zbraslav od počátku stavby tvrdila, že sesuv jí nelze přičítat. V tomto duchu komentoval závěry zmíněných posudků advokát firmy Pavel Sedláček. "Myslím, že to potvrzuje stanoviska, která jsme předkládali, že provoz kamenolomu nezpůsobil žádný sesuv," sdělil už dříve Aktuálně.cz. 

Sesunutá zemina se po dlouhých přípravách začala z místa odstraňovat až v listopadu 2014, první etapa odtěžení vyšla na 70 milionů korun. V září 2015 pokračovala sanace druhou etapou, která přišla ministerstvo dopravy na 400 milionů korun.

Poslední dostavěný úsek dálnice D8 (Lovosice - Řehlovice) se zprovoznil 17. prosince 2016. Kvůli nestabilnímu podloží a pokračujícím zajišťovacím pracím se ale v této části jezdilo jedním pruhem, kompletní provoz bez omezení začal 20. září 2017.