Karel Veliký: Obávaný válečník a sjednotitel Evropy
Publikováno: 24.1.2024
Franský a langobardský král se během vánoční bohoslužby sklání k modlitbě před oltářem v chrámu svatého Petra v Římě. Pomalým krokem k němu přistoupí papež Lev III. a položí mu na hlavu císařský diadém. „Karlu Augustovi, od Boha korunovanému a mír dávajícímu císaři Římanů, život a vítězství!“ provolávají Římané. Po více než třech staletích od pádu Západořímské říše se tak znovu na území západní Evropy rodí císařství. A v jeho čele stojí muž, jenž svým mečem, důvtipem i urputností vybudoval vůbec největší středověkou říši Evropy. Impérium Karla Velikého sahalo od Severního moře až po Pyreneje a Řím, od Atlantiku po dnešní západní hranice České republiky, na mapě zabíralo neuvěřitelný milion a necelých dvě stě tisíc kilometrů čtverečních a domovem bylo pro zhruba deset až dvacet milionů lidí. Obrovská říše se stala mocenským protipólem nejen islámskému světu, ale vymezovala se i vůči východní křesťanské Byzanci. A sám Karel Veliký vešel do dějin jako vůbec první a zároveň poslední panovník, který ovládal najednou území dnešního Německa i Francie. Dodnes tak bývá považován za prvního sjednotitele starého kontinentu a mnohými je nazýván i oslavován jako Otec Evropy. Dva králové, jedna říše Po své matce Bertradě zdědil schopnost naslouchat lidem, po otci Pipinu III. Krátkém, obratném panovníkovi, který se nechal roku 751 provolat franským králem, zase válečnické vlohy a schopnost prosadit svou vůli. Následník trůnu Karel byl spolu s mladším bratrem Karlomanem pomazán na krále už v sedmi letech. Po smrti otce v roce 768 zdědili oba pod svou nadvládu polovinu říše, oba ale toužili i po části území spravované tím druhým. Znesváření bratři spolu nevládli dlouho. Za pouhé tři roky náhle a překvapivě Karloman zemřel, snad prý na masivní krvácení z nosu. A vláda celé říše náhle spočinula na bedrech zhruba třiadvacetiletého Karla. Křesťanství, nebo smrt! Karel nejen lidem své říše hbitě…