Karin Lednická: Rakušanova návštěva v Karviné prohloubila frustraci, prezident promarnil příležitost
Publikováno: 29.4.2024
ROZHOVOR / Karin Lednická vydala poslední díl Šikmého kostela. Kniha je to úspěšná a na Karvinsko přivedla mimo jiné tisíce turistů, kteří se jezdí podívat na místo, o kterém četli. Tamní politické reprezentaci se ale pozornost příliš nehodí. „Bohužel můžu říct jen tolik, že vedení Karviné a Havířova se rozhodlo předstírat, že vůbec neexistuju,“ říká spisovatelka v rozhovoru pro deník FORUM 24. S postavami ze Šikmého kostela jste strávila mnoho let. Necítíte teď trochu prázdnotu? Po velmi dlouhé době se neprobouzím s myšlenkou na to, co dnes chci napsat. Ale se svými postavami jsem strávila velmi intenzivních osm let, takže ano, určitou prázdnotu cítím. Zároveň jsem ráda, že se mi podařilo trilogii dotáhnout do konce. Během třetího dílu jsem se několikrát obávala, že to nezvládnu dopsat. Závěr trilogie byl pro mě jednoznačně nejtěžší, z hlediska rešerší i literárního zpracování. Pro člověka z Prahy je Karviná a celý kraj a jeho osud, o nichž píšete, pořád trochu jiný svět. Změnilo se něco od vydání prvního dílu? Cítíte třeba více pochopení, když v jiných částech republiky s lidmi hovoříte? Vzpomínám si na čtenářku, která mi napsala, že když jí v osmdesátkách odveleli manžela na vojnu do Karviné, strašně to oplakala a měla strach, co se všechno se mu v tom strašném místě může stát. Na moji otázku, z čeho taková obava pramenila, vlastně nedokázala odpovědět. Pointou jejího sdělení ale bylo to, že její muž si v Karviné našel několik celoživotních přátel a ona svůj dřívější názor po přečtení mých knih přehodnotila. Podobných ohlasů mám mnoho a za každý jednotlivý…