Karlova univerzita Kováře účelově likviduje, zní z VŠE. Ta zvažuje právní obranu

#Domácí

Publikováno: 15.5.2020

Etická komise Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické ukončila šetření ohledně možného plagiátorství profesora Martina Kováře. Dospěla k "jednoznačnému závěru", že se historik plagiátorství nedopustil, přestože Univerzita Karlova, kde Kovář rovněž působil, došla k opačnému závěru.

Na to koneckonců ve své zprávě upozornila i samotná komise Národohospodářské fakulty. "Obě tyto komise (Univerzity Karlovy) by měly být nepochybně nositeli etické autority. To ale neznamená, že jsou též nositeli apriorní správnosti," stojí ve zprávě. Uvádí také, že obvinění z plagiátorství není v akademickém prostředí ničím novým, přičemž upozorňuje, že i odborné publikace varují, že boj proti plagiátorství se může stát účinným nástrojem, jak profesně odrovnat nepohodlnou osobu.

Právě takový záměr v rozhodnutí Univerzity Karlovy viděli někteří členové etické komise Národohospodářské fakulty, jak ukazuje zápis z jednání. "Postup etické komise Filozofické fakulty UK, následně potvrzený i etickou komisí UK, vykazuje znaky účelové likvidace profesora Kováře a zakládá důvodnost diskuse nad etikou samotného projednávání etických záležitostí," řekl podle zápisu místopředseda komise Jan Vondráček.

Podle členky komise Jeannette Frankové pak šlo o "zjevnou likvidaci člověka". Podobně se vyjádřil také předseda komise, bývalý děkan a současný proděkan fakulty Miroslav Ševčík. "Nad rámec doposud řečeného uvedl, že činnost zvláště etické komise Filozofické fakulty UK, ale následně i etické komise UK, je příkladem činnosti vedoucí k likvidaci člověka organizovanou skupinou," stojí v zápise z jednání.

"Obzvláště vystoupení profesorky Lomové a neodborný postup etické komise Filozofické fakulty UK se dá ve svých důsledcích srovnávat s tím, co dělaly v rámci politických procesů v 50. letech různé likvidační komise, a zvláště se dá srovnat s prací prověrkových komisí v komunistické éře 70. let, kdy profesně i lidsky tyto skupiny likvidovaly své odpůrce," uvedl dále podle zápisu.

Proti stanovisku VŠE se už ohradil akademický senát Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kterému se nelíbí nactiutrhačné útoky v něm obsažené. Zároveň požádal vedení fakulty i univerzity, aby podniklo potřebné právní a další kroky k ochraně dobrého jména fakulty i univerzity. Rovněž vyzvala, aby se stejně bránili proti urážlivým útokům na členy své akademické obce, zejména pak vůči Olze Lomové.

Sama Lomová nechtěla vystoupení Ševčíka komentovat s tím, že se zvažují právní kroky. "Já to beru především za univerzitu, ale samozřejmě je dotčená moje osoba. Koneckonců nejsem ani předsedkyně etické komise a jako etická komise jsme jednali společně a vysoce profesionálně. Vůbec to není žádný můj zvláštní výkon, my jsme to zpracovávali kolektivně," řekla Aktuálně.cz Lomová.

Ševčíkovo přirovnání k metodám používaným v minulém století za komunismu odsoudil i člen etické komise Univerzity Karlovy David Pavlorek. "Jsou natolik absurdní, že skoro nemá cenu se k nim vyjadřovat. Stanovisko a podklady etické komise Filozofické fakulty ve věci profesora Kováře jsou veřejně dostupné, velmi komplexní a nevidím nic, co by nasvědčovalo nějaké osobní zaujatosti kteréhokoli z jejích členů," řekl Pavlorek.

Vůči výrokům VŠE se následně ohradil také děkan Filozofické fakulty Michal Pullmann. "Vedení Filozofické fakulty považuje výroky na adresu naší fakulty a členů naší akademické obce za velmi urážlivé a zváží další kroky včetně právních," uvedl Pullmann. 

"Osobitý styl autora, ale ne plagiát"

Národohospodářská fakulta VŠE se ve svém rozhodnutí opírá o posudky historiků Jaroslava Pánka a Roberta Kvačka, podle kterých Kovářovy publikace za plagiáty označit nelze. Posudky tehdy vypracovali na žádost rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy, etická komise univerzity si však nakonec nechtěla vypracovat vlastní, podle kterých se Kovář plagiátu dopustil.

VŠE dále vycházela také z posudku Jiřího Matznera, podle kterého bylo Kovářova dílo "zpracováno na základě vlastních pravidel, výrazů a osobitého stylu autora se samostatnou strukturou a uspořádáním", takže ho nelze označit za plagiát.

Profesor Kovář podle VŠE ve svém díle uvádí dílo anglicky píšícího historika Barryho Cowarda v seznamu literatury, v samotném textu jej opakovaně cituje a jako zdroj jej nezakrývá. Neporušil tedy žádný relevantní etický předpis platný v dané době.

Etická komise Národohospodářské fakulty VŠE dodává, že lze vést polemiku o tom, zdali Kovář nebyl příliš ovlivněn Cowardem nebo o množství počtu odkazů. "To je zcela legitimní úhel pohledu, který samozřejmě náleží do akademických polemik a disputací. Nikdy však nemůže přerůst v to, že bude označeno za etický delikt něco, co za etický delikt označit nelze, a to jen na základě povýšení subjektivního názoru několika jednotlivců na obecně platnou etickou normu, a to ještě se zpětnou účinností bezmála dvaceti let," stojí v dokumentu VŠE.