Kauza agenta Bureše. Babiš boj o evidenci u StB nevzdal, brání se u Nejvyššího soudu
Andrej Babiš podal dovolání proti pravomocnému rozsudku, podle kterého má ve sporu o evidenci u StB žalovat ministerstvo vnitra.
Publikováno: 14.10.2022
Letos 14. června zazněl u Krajského soudu v Bratislavě celkem devátý verdikt v případu, v němž se Andrej Babiš domáhá odstranění svého jména ze svazků komunistické Státní bezpečnosti. Podle nich byl agentem s krycím jménem Bureš. Krajská instance Babišovi řekla, že místo Ústavu paměti národa, jenž dokumenty spravuje a jejž žaloval, má podat žalobu na slovenské ministerstvo vnitra.
Rozsudek dal předsedovi ANO dvě možnosti. Mohl poslat k soudu resort vnitra, jež za Státní bezpečnost, což byl hlavní represivní nástroj komunistického režimu, v té době odpovídal. Nebo podat dovolání proti pravomocnému rozsudku, jenž přitom vycházel z předchozího nálezu Ústavního soudu. Babiš se rozhodl pro druhý postup.
"Proti rozsudku Krajského soudu v Bratislavě ze dne 14. června 2022 bylo podáno dovolání ze strany žalobce," potvrdil Aktuálně.cz mluvčí instance Pavol Adamčiak. Krajský soud Babišovo dovolání musel poslat na Okresní soud v Bratislavě, jenž je v případu soudem prvního stupně.
Ústav paměti národa dostal dovolání v pátek
"Soud prvního stupně doručí toto podání protistraně a vyzve ji k vyjádření. Až následně může dovolání s celým spisovým materiálem předložit dovolacímu Nejvyššímu soudu," popsal další proces mluvčí Adamčiak. Za protistranu se stále považuje Ústav paměti národa.
Dovolání musí brojit proti tomu, jaká je podstata pravomocného verdiktu. To je v tomto případě, že Babiš je povinný podat žalobu na ministerstvo vnitra. Je otázka, jak účinné argumenty proti tomu mohl šéf ANO vznést. Krajský soud určil resort vnitra jako jediného soupeře ve sporu v souladu s nálezem Ústavního soudu.
Babišův advokát v této věci Marek Benedik Aktuálně.cz řekl, že podle jeho přesvědčení však Krajský soud v Bratislavě nerozhodl s naprostým respektem k verdiktu ústavního soudu. V rozporu je s ním prý v tom ohledu, že Babiš musí podat novou žalobu. Z pohledu Benedika měl umožnit Babišovi bránit se rychleji.
"Podle našeho názoru měl krajský soud najít takové řešení, aby nebylo porušeno právo na soudní ochranu našeho klienta a nemusel znovu absolvovat celý soudní proces. Nejvyšší soud by měl jeho rozhodnutí zrušit a zaujmout právní názor, aby se případ vrátil k soudu prvního stupně, kde bychom jen změnili žalovaného na slovenský stát zastoupený ministerstvem vnitra," vysvětlil.
Samotný ústav obdržel dovolání tento pátek. Zatím však není jasné, jak na něj bude reagovat. "Dovolání nemáme prostudované, takže se k němu v tuto chvíli nemůžeme vyjádřit. Naše právnička ho zatím neviděla, možná počátkem příštího týdne," řekl Aktuálně.cz mluvčí ústavu Michal Miklovič.
Pět let spolupráce s StB
"Celá léta to byl Ústav paměti národa a nyní nelogicky soud řekl, že všichni žalovali špatně a že to má být jiný subjekt. Budu se soudně bránit dál, protože pravda je na mojí straně, nikdy jsem s StB nespolupracoval, nic jsem nepodepsal, byl jsem evidován bez mého vědomí, a navíc jsem byl StB vyšetřován," reagoval Babiš na červnový rozsudek krajského soudu.
Jeho vyjádření pomíjí podstatnou skutečnost. Že žalovaným nesmí být Ústav paměti národa, rozhodl Ústavní soud už v říjnu 2017. Pět let Babiš ví, na koho nemá mířit žaloba. Na druhou stranu je pravdou, že zmíněným nálezem Ústavní soud překonal devět let platnou judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž za svazky StB odpovídá právě Ústav paměti národa.
Podle archivních dokumentů se stal Andrej Babiš důvěrníkem Státní bezpečnosti 12. listopadu 1980. Přesně o dva roky později v bratislavské vinárně U obuvníka za přítomnosti kapitána Rastislava Mátraye a poručíka Júlia Šumana podepsal vázací akt, čím se stal agentem s krycím jménem Bureš. Po rezidentovi se jednalo o nejtěsnější formu spojení s StB.
Babiš byl jako agent registrovaný na oddělení kontrarozvědné ochrany československého zahraničního obchodu odboru na ochranu ekonomiky Správy kontrarozvědky v Bratislavě. Agentem zůstal do roku 1985, kdy ho jeho mateřská společnost Petrimex vyslala do Maroka, kde zůstal do roku 1991.