Kauza Telegram. Opravdu chceme věřit, že máme povinnost nadržovat nepřátelům?
Publikováno: 30.8.2024
KOMENTÁŘ / Kromě obvinění vzneseného ve Francii vůči zakladateli internetové služby Telegram Pavlu Durovovi rychle přibývají další zjištění o nekalých aktivitách. Kreml a jeho aktiva jako Edward Snowden sice nemají problém s ruskou cenzurou čehokoliv, ale po zatčení Durova se rozeřvali zplna hrdla. Zavřít majitele Telegramu prý znamená „ohrozit svobodu projevu“, která je Západu tak drahá. Jenže je na podobných tvrzeních vůbec něco pravdy? Francouzské obvinění proti Pavlu Durovovi sestává z celého tuctu bodů. Mezi nimi jsou například ilegální finanční transakce, nespolupráce se zákonnou činností vyšetřujících orgánů, šíření dětské pornografie, obchodování s drogami, praní špinavých peněz. Vyšlo najevo, že již v březnu byl vydán zatykač i na Nikolaje Durova, bratra prvního zatčeného. Hlavní spojnicí obou případů má být odmítání spolupráce s úřady v kauze vyšetřování distribuce dětské pornografie. Do kauzy ale mezitím vstoupila také Jižní Korea, neboť zfalšované záběry jejích občanů se měly objevit v ilegálních pornografických videích šířených na Telegramu. Společné vyšetřování investigativních žurnalistů ze třinácti zemí, jehož výsledky byly publikovány již vloni v březnu, ukázalo službu Telegram jako prostor, z nějž se ve Střední Evropě šíří dezinformace a konspirační teorie. Klíčovou roli přitom hrají telegramové dezinformační kanály v němčině, jejichž dosah je amplifikován dezinformátory v dalších zemích, včetně České republiky. Konkrétně u nás jde o kanály Absurdní svět, CZ24.NEWS, Otevři svou mysl, NeČT24 a Selský rozum. Experti také upozorňují na mýty ohledně šifrování Telegramu. Pouze dvojitě šifrovaný chat „jeden na jednoho“ je opravdu bezpečný. Naprostá většina obsahu však končí nezašifrovaná v cloudu, kde se…