Kdo byl Karel Štindl. Jaký byl život, který jsme žili
Publikováno: 15.4.2024
Patří k osudu starého člověka, že se ve společnosti kolem něj geometrickou řadou množí počet lidí, které ani náhodou nechce potkat. A vzhledem k tomu, jak jejich počet roste, mu to není nic platné. Přitom rovněž geometrickou řadou roste počet těch, které by sice potkal hrozně rád, ale s jistotou ví, že se mu to už nikdy nepovede. Můj kamarád Karel Štindl se teď definitivně a neodvratně zařadil mezi ty druhé. Řekl bych, že na jedno z prvních míst. To, co píšu, není nějaké historické pojednání, jen osobní vzpomínky na proud doby. Jejich první část bych zjednodušeně nazval „Od socialismu (nebo přesněji řečeno bolševismu) s lidskou tváří k lidské tváři bez socialismu“. Druhou to, čemu se oficiálně říkalo „normalizace“, a níž patří i Karlova aktivita v nezávislé skupině „Demokratická iniciativa“. A třetí to, co následovalo po převratu (tzv. Sametové revoluci“). Mluvit o socialismu ve vztahu k tomu, co u nás bylo po komunistickém převratu, jsme se v minulosti snažili vymknout. Mluvit jako o „socialismu“ o době, kdy jsme patřili k ruskému impériu, je nepřesné, socialismus patří k politice stejně jako konservatismus či liberalismus. Socialismus je věcné pojmenování, nikoli prokletí nebo chvála. S Karlem jsem se setkal poprvé na konci „mého“ prvního ročníku filosofické (vlastně tehdy „filologické“) fakulty Karlovy univerzity. Studenti byli o prázdninách využíváni jako námezdní pracovní síla, tentokrát už víceméně dobrovolně. Karel právě dokončil druhý ročník. A sešli jsme se na takové pracovní „brigádě“, kde Karel dělal jakýsi prvek studentské samosprávy. Pro mne byla tato forma samosprávy novum a brána do svobody, Ze střední školy jsem dosud znal jen „chmelové brigády“, které mi vždycky…