Kdo je zodpovědný za evidenci Babiše jako agenta StB? Začíná nové kolo soudního sporu

#Domácí

Publikováno: 13.12.2021

Přesně dva roky a 18 dní slovenské justici trvalo, než se začne znovu veřejně zabývat údajnou spoluprací Andreje Babiše se Státní bezpečností (StB). Poslední verdikt v kauze padl 26. listopadu 2019. Ústavní soud Slovenské republiky tehdy rozhodl, že je povinností nižších instancí, aby určily žalovanou stranu. Na tahu je nyní Krajský soud v Bratislavě. Jednání nařídil na 14. prosince od devíti hodin.

Podle informací Aktuálně.cz se bude hrát především o to, na koho má směřovat Babišova žaloba. Z předchozího průběhu sporu vyvstalo, že dotyčným nemůže být slovenský Ústav paměti národa. Přitom právě tuto instituci původně dosluhující premiér žaloval. Ústav spravuje spis, podle kterého Babiš spolupracoval se Státní bezpečností od roku 1980. Vystupoval pod krycím jménem Bureš.

Od rozhodnutí Ústavního soudu Slovenské republiky si Andrej Babiš a Ústav paměti národa prostřednictvím bratislavské krajské instance vyměňovali stanoviska, kdo by se měl stát Babišovým protivníkem v soudní síni. Ústav si trvá na svém. Odvolává se na to, že podle Ústavního soudu odpovědnost za údaje ve svazcích Státní bezpečnosti nenese. Babiš se snažil přesvědčit krajský soud o opaku.

Ústav paměti národa jako protistrana

"Vyjádření Andreje Babiše směřovala k tomu, aby Ústav paměti národa byl vnímaný jako protistrana a byla mu přiznaná pasivní legitimace, tím pádem by se podle něj věc uzavřela v jeho prospěch v duchu původního verdiktu Okresního soudu v Bratislavě," sdělil Aktuálně.cz Jerguš Sivoš, mluvčí Ústavu paměti národa, jenž je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů.

Právě Okresní soud v Bratislavě dal v červnu 2014 na počátku sporu Babišovi za pravdu, jeho evidenci coby agenta StB vyhodnotil jako neoprávněnou. Opřel se o výpovědi bývalých příslušníků Státní bezpečnosti, podle kterých byl Babišův spis zfalšovaný. Takto se vyjádřil i Babišův řídící důstojník Július Šuman. Verdikt následně obstál u krajského i Nejvyššího soudu.

V říjnu 2017 poprvé vstoupil do kauzy Ústavní soud SR, jenž předchozí rozsudky zrušil. Podle něj nelze takový případ rozhodovat na základě svědectví od bývalých příslušníků zločinného represivního orgánu. Navíc dospěl k závěru - avšak v rozporu s devět let platnou judikaturou - že ve věcech pře o evidenci ve svazcích Státní bezpečnosti nelze žalovat Ústav paměti národa.

Protiústavní odepření spravedlnosti

Jak v první soudním kole Babiš s žalobou vítězil, v druhém ho čekala série porážek. Jeho žalobu krajský a poté Nejvyšší soud zamítly. Podstatou sporu, tedy oprávněností Babišovy stopy ve svazcích StB, se však nezabývaly. Omezily se na verdikt, že Ústav paměti národa nelze žalovat. Jenže takový postup po Babišově stížnosti narazil na Ústavní soud. 

"Ústavní soud v této souvislosti zaprvé zdůrazňuje, že není ústavně akceptovatelné, aby si orgán veřejné moci vázanost právním názorem Ústavního soudu interpretoval jako vázanost pouze tou částí právního názoru, která se mu hodí a kterou si orgán veřejné moci libovolně vybere ve snaze zjednodušit si svou rozhodovací činnost," zní zásadní část druhého verdiktu senátu ústavní soudkyně Jany Baricové.

Nižší soudy podle ní rezignovaly na úkol, jenž vyplynul už z prvního rozhodnutí Ústavního soudu: jasně vymezit žalovanou stranu. Touto pasivitou se dopustily zásadního selhání. "Způsobil vznik protiústavního stavu odepření spravedlnosti, a tím porušil základní právo stěžovatele (…) na spravedlivý soudní proces," uvedl Ústavní soud k práci bratislavského soudu, přičemž obdobně zkritizoval i Nejvyšší soud.

"Nejvyšší soud zmařil i zákonem předpokládanou možnost, aby velký senát (…) zaujal ve svém rozhodnutí závazný sjednocující právní názor, který by reflektoval i právní názor Ústavního soudu o absenci pasivní věcné legitimace Ústavu paměti národa," vysvětlil senát soudkyně Baricové.

Karta agenta jako další důkaz

Kauza se vrátila na Krajský soud v Bratislavě, jenž obdržel odůvodnění verdiktu Ústavního soudu 31. prosince 2019. Následně vyzval obě strany sporu k vyjádření. Babiš reagoval 12. srpna 2020, následovala replika ústavu a poté výměna pokračovala. Její náplní byla diskuse o tom, která instituce má nést tíhu Babišovy žaloby. Letos v létě se polemika uzavřela.

"Soudu bylo doručeno vyjádření žalobce v projednávané věci. Jelikož ve věci rozhoduje senát, proto se s tímto doručeným materiálem, jakož i s předchozími vyjádřeními musí podrobně seznámit všichni tři členové senátu," sdělil v srpnu Aktuálně.cz předseda příslušného senátu bratislavského krajského soudu Juraj Považan.

Babiš dál trvá na odpovědnosti Ústavu paměti národa, přestože Ústavní soud ve svém prvním rozhodnutí jasně řekl, že zmíněná instituce je ze hry. Ústav od úterního jednání čeká, že soud konečně do sporu vnese jasno o právoplatném Babišově soupeři. Kdo by jím měl být, mluvčí ústavu Sivoš odmítl komentovat.

V mezidobí Ústav paměti národa v archivu objevil nový dokument, jenž potvrzuje verzi o Babišově spolupráci s StB. Jde o kartu agenta, která doprovází Babišův vázací akt. Na listinu letos v dubnu upozornily Seznam Zprávy. "Soudu jsme ji doručili jako další důkaz, a až určí žalovanou stranu, bude ji muset vyhodnotit," řekl Aktuálně.cz mluvčí Sivoš.

Vázací akt ve vinárně U obuvníka

Podle archivních dokumentů se Andrej Babiš stal důvěrníkem Státní bezpečnosti 12. listopadu 1980. Přesně o dva roky později měl v bratislavské vinárně U obuvníka za přítomnosti kapitána Rastislava Mátraye a poručíka Júlia Šumana podepsat vázací akt, načež se stal agentem. Po rezidentovi šlo o nejtěsnější formu sepětí s komunistickou kontrarozvědkou. 

Babiš spadal pod oddělení ochrany československého obchodu. Jejich úkolem bylo monitorovat zastupitelské úřady zahraničního obchodu v Bratislavě, tamější mezinárodní obchodní veletrhy a sledovat aktivity cizích rozvědek v oblasti československého zahraničního obchodu. V tomto duchu také měla probíhat Babišova agentská aktivita. 

StB vedla Babiše coby svého agenta do roku 1985, kdy ho mateřský podnik zahraničního obchodu Petrimex vyslal do Maroka. Dosluhující premiér spolupráci s StB opakovaně popírá. "Já jsem už třikrát vyhrál ten soud a není důvod, abych to nevyhrál. Já jsem nespolupracoval, nebyl jsem estébák, nic jsem nepodepsal," řekl naposledy na sklonku roku 2019.