Kdo nebude mít vlastní prase, skončí nejspíš v bídě, tvrdí dezinformátor Vidlák. Jasně, nejlepší by bylo ruské
Publikováno: 27.4.2023
NÁZOR / Zemědělec a dezinformační psavec Daniel Sterzik, který zamořuje Česko „myšlenkami“ na svém blogu Vidlákovy kydy, přispěl k šíření děsu z ukrajinského obilí. To teď letí. Část prostého lidu na nová odhalení hledí s otevřenou pusou, což je risk. Může jim do ní vletět pár molekul ukrajinského vzduchu a pak je nezachrání snad ani zázračný Ivermektin. Vidlák – Sterzik předvádí v rozhovoru na Parlamentních listech 26. dubna skvělou myšlenkovou piruetu, jakou snad odkoukal v nějakém ruském cirkusu. Sice si vyslechne v otázce, že ukrajinské mouky dovážíme jen desetinu procenta celkové spotřeby, jak uvádí ministr Nekula, ale ani to s ním nehne. „I malé množství zboží dokáže pohnout s cenou napříč celým oborem i celou Evropou,“ tvrdí vlastenecký odborník. „Stejně to funguje i v případě lipské energetické burzy. Sice vyvážíme do Německa stále stejné množství energie, protože víc jí prostě nemáme a přes dráty jí víc neprotlačíme, ale přesto máme všichni elektriku za dvojnásobné ceny. Takhle jednoduché to je,“ vykládá. Ano, pro tyhle lidi je všechno jednoduché. Když je náhodou něco složité, je to pro ně taky jednoduché, protože k jednoduchém publiku se obracejí. Obilná zrnka, elektrony, elektrárna, JZD, všechno jedno. „A tak i malé množství ukrajinské pšenice (a mouky) dokáže rozvrátit zemědělství v celém bývalém východním bloku. Na Ukrajině se prostě produkuje levněji. Jednak tam mají nízké platy, jednak tam mají velké lány a nemají tolik inspektorů a kontrolorů, kteří jim koukají přes rameno. Když je obilí sklizeno, nikdo moc neřeší kvalitu, protože Afrika se na takové podružnosti neptá. Ti potřebují hodně a lacino,“ říká prostomyslně.